Úřad práce začne v nejbližších dnech zkoumat tisíce příjemců sociálních dávek. Konkrétně se jedná o doplatek na bydlení. Vyplývá to z nových vnitřních směrnic, které vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Jejich podstatou je podle mluvčí Úřadu práce Kateřiny Beránkové účelnější kontrola doplatku. "Na základě těchto směrnic budou úřady práce jednak přezkoumávat cca 11,5 tisíce už přiznaných dávek a jednak se budou novými předpisy řídit při posuzování nových žádostí," konstatovala Beránková. Jde podle ní především o případy, kdy žadatelé bydlí na ubytovnách. V rámci sociálního šetření se budou zaměstnanci úřadu zajímat třeba i to, jestli nemá dotyčný možnost získat za stejné peníze mnohem lepší bydlení například v obecním bytě, a tím pádem důstojnější životní podmínky, dodala Beránková.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková ovšem varuje, že to může zkomplikovat situaci lidem, kterým nezbývá nic jiného než bydlet na ubytovnách. Jedná se často především o Romy, kteří mají problémy z důvodů barvy své pleti sehnat bydlení na normálním trhu. "Je třeba s tím zacházet citlivě, aby nedošlo k tomu, že ti lidé skončí na ulici," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Šimůnková. Lidé, kteří bydlí na ubytovnách, podle ní nemají skutečně kam jít, a část z nich by se tak mohla ocitnout na ulici.
Na druhou stranu se ovšem podle Šimůnkové jedná o první nástroj, jak začít něco dělat s doplatkem na bydlení. Ten přitom paradoxně nezneužívají obyvatelé ubytoven, ale především jejich provozovatelé. Upozornila na to například analýza občanského sdružení Vzájemné soužití, která zkoumala situaci na Ostravsku. Tam žije v ubytovnách zhruba sedm tisíc lidí.
Podle analýzy bydlí často natěsnáni po několika v malých pokojích o rozměrech devět až dvacet metrů čtverečních. "Například i osmičlenná rodina žije společně v jednom pokoji o rozměrech dvacet metrů čtverečních," konstatuje analýza. Tyto pokoje jsou přitom často bez vlastního sociálního zázemí. Společně s ostatními rodinami často sdílí obyvatelé tohoto jedno WC a jednu sprchu na celé patro. Častým jevem pak bývá, že WC není přístupné, protože je mimo provoz či v havarijním stavu. Prostory sociálního zařízení velmi zapáchají, bývají v neudržovaném stavu.
Za tento komfort jsou přitom obyvatelé zařízení podle průzkumu často nuceni platit drastické ceny. Například v Orlové-Porubě zaplatí šestičlenná rodina se dvěma dětmi za pokoj o rozměrech 18,85 metrů čtverečních 24 tisíc korun měsíčně, po 4200 korunách za jednoho dospělého a po 3900 korunách za dítě. Doplatky na bydlení, ale i další sociální dávky pak končí rovnou v rukou provozovatelů ubytoven. Jejich zisky jsou pak téměř astronomické. Koncentrace sociálně slabých na území okolo ubytoven pak navíc vede i k sociálním nepokojům v majoritní společnosti.
Instrukce určené pro Úřad práce nejsou zdaleka jediný způsob, jak se stát v dohledné době hodlá zaměřit na provozovatele. "Naše představa je taková, že je potřeba dát dohromady kontrolní týmy, které jsou vybaveny příslušnými kompetencemi," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ministr práce František Koníček. Záležitost se totiž podle něj netýká pouze sociálních dávek, ale třeba i hygieny a stavebních úřadů. Kontroly by měly probíhat za spolupráci měst a krajů a policie. "Tyto kontrolní speciální týmy by se měly soustředit na kontroly zejména tam, kde statisticky došlo k raketovému nebo nestandardnímu růstu výplaty některých dávek," dodal Koníček.
Do konce roku by podle Koníčka mělo ministerstvo zpracovat i novelu příslušných zákonů týkajících se výplaty sociálních dávek a ubytoven. Ale zda to projde sněmovnou, záleží na poslancích.
| Doplatek na bydlení |
| Nárok na doplatek na bydlení má člověk nebo rodina, jejichž příjem je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka na jejich živobytí (stanovována individuálně). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. |
