Opozici se ve středu povedlo oddálit schvalování zákona, který se týká stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany a výkupu elektřiny. Koalice nechce uzákonit bezpečnostní záruky, které se týkají dodavatelů stavby. Vládní ČSSD místo toho navrhla uložit kabinetu, aby mimo jiné přijal závazný postup ke stanovení maximální garantované výkupní ceny elektřiny. Projednávání zákona se muselo po tříhodinové debatě přerušit. Sněmovna se k němu vrátí nejdříve v pátek.
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu společnosti ČEZ. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně zdůraznil, že při přípravě tendru se postupuje podle usnesení vlády, podle něhož musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu.
Opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Havlíček koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, ve hře ale zůstává Rusko.
Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího návrhu opozičních poslanců smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti. Lidovci by chtěli do zákona vložit ustanovení, podle něhož by ministerstvo průmyslu a obchodu nesmělo uzavřít smlouvu o výkupu, která by mohla ohrozit životní nebo strategický zájem podle Bezpečnostní strategie ČR. Ministerstvo by si kvůli tomu mělo vyžádat předem stanovisko všech zpravodajských služeb České republiky, která by po projednání vládou byla předložena k projednání Parlamentu.
Petr Třešňák (Piráti) požadoval, aby zákon bylo možné využít i pro výstavbu malých jaderných elektráren, které by neměly vládou navrhovaný minimální elektrický výkon 100 megawattů. Další pirátský poslanec Lukáš Černohorský chce uzákonit, aby investor dostavby byl vybrán v otevřeném výběrovém řízení a aby realizační cena nepřesáhla 1600 korun za megawatthodinu vyrobené elektřiny. Toto omezení by podle Heleny Langšádlové (TOP 09) zabránilo možnosti zvýšit cenu elektřiny až o 30 procent, což by zaplatili spotřebitelé. Sněmovní hospodářský výbor úpravy zákona nedoporučil schválit.
Návrh zákona počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.