Služební zákon
Bič na úředníky. Za chyby zaplatí více

Finanční odpovědnost státních zaměstnanců za nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí by se mohla zvýšit ze 4,5násobku, což je obecná odpovědnost podle zákoníku práce, na osminásobek jejich platu. Vyplývá to z poslaneckého návrhu novely služebního zákona, kterou by měli poslanci začít projednávat v úterý 21. ledna.

Novela služebního zákona reaguje na situaci, kdy v Česku dlouhodobě chybí zákon, který by upravoval pracovní a kariérní poměry zaměstnanců státních úřadů a institucí. Sice byl již před mnoha lety schválen, nikdy však nevstoupil v platnost, což kritizovala i Evropská unie, podle níž není zaručena nezávislost státních úředníků na politicích, takže pohrozila zastavením dotací.

V současnosti jsou proto připraveny dvě varianty služebního zákona. Jedna z nich je vládní a tu druhou připravili sociálnědemokratičtí poslanci novelou již schváleného, ale dosud nefungujícího zákona. Větší šanci na schválení má zatím zřejmě druhá z variant.

Konec "Drábkových platů"

Mimo jiné počítá se zavedením generálního ředitele státní služby a dalšími změnami ve státní správě. Podstatně ovšem promění i odměňování státních zaměstnanců. Mimo jiné například chce zrušit takzvané smluvní platy, které před časem zavedlo do státní správy za vedení bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) ministerstvo práce a sociálních věcí. Smluvní platy měly být nezávislé na platových tarifních tabulkách a měly státní správě zaručit špičkové odborníky, kteří by se jinak do tabulek "nevešli". Kritici smluvních platů naopak namítali, že to zakládá mezi státními zaměstnanci nerovnost, což ostatně říká i důvodová zpráva novely. "Reaguje se na neblahou praxi smluvních platů, které umožňují netransparentní platovou a odměnovou politiku i nerovnost v odměňování v rámci státní správy za výkon shodné či obdobné služby (práce) bez možnosti účinné kontroly," píše se v ní.

Odborníci prý však o slušný plat nepřijdou, v případě, že budou v desáté až šestnácté platové třídě, budou moci dostávat osobní příplatek až do výše sta procent své platové třídy.

Vzhledem k aktuální hospodářské situaci prý novela služebního zákona ruší některé finanční benefity pro státní zaměstnance, zejména příspěvek k důchodu, takzvané výsluhy. Omezit má i celkovou částku vyplacenou na odměnách za rok. Nebude smět překročit 25 procent základního platu.

Odstupné až pětinásobek platu

Nově má služební zákon upravovat také podmínky a výši odbytného při výpovědi z důvodu organizačních a úsporných opatření. "V takovém případě má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného od služebního úřadu, nebylo-li mu v předchozích pěti letech pravomocně uloženo kárné opatření," konstatuje se v důvodové zprávě.

Výše odbytného je odstupňována podle doby trvání pracovního poměru. Pokud trval kratší dobu než tři roky, měli by mít nárok na trojnásobek mzdy. U delších pracovních poměrů má být odstupné ve výši pětinásobku platu.

Oproti zaměstnancům v soukromé sféře by tak státní úředníci získali určitou výhodu. Lidé, kteří u stejného zaměstnavatele pracují méně než rok, dostávají odstupné ve výši pouze jedné průměrné mzdy, u dvouletých pracovních poměrů mají nárok maximálně na dvojnásobek mzdy, u delších pak na trojnásobek.

"Výše odbytného u státní služby respektuje zvláštní povahu zaměstnavatele, kterým je stát, a jeho odpovědnost za centrální systemizaci i organizaci výběrových řízení, nabírání uchazečů o státní službu, i zvýšené požadavky na státní zaměstnance po dobu výkonu státní služby v podobě míry uložených povinností a udržování odbornosti, vyšší odpovědnosti proti zákoníku práce a kárných opatření," odůvodňují to předkladatelé novely. Oproti původní verzi však z novely vypadne odstupné ve výši devítinásobku a dvanáctinásobku platu u déle trvajících pracovních poměrů. Prý z hospodářských důvodů.