Bezpečnostní informační služba (BIS) loni nezaznamenala aktivity extremistů, které by z pohledu zpravodajské služby představovaly reálnou hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů České republiky.
Počet trestných činů souvisejících s extremismem však v loňském roce v Česku mírně vzrostl. Vyplývá to ze čtvrtletních zpráv ministerstva vnitra a BIS. Se závěrečnou zprávou seznámí vládu ve středu ministr Milan Chovanec (ČSSD).
Podle čtvrtletních zpráv odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra se loni v Česku stalo 211 extremistických trestných činů, v roce 2012 jich bylo 173. Nejčastěji se extremisté dopouštějí podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.
Loňský rok z pohledu extremismu poznamenaly zejména protesty spojené se sociálně vyloučenými lokalitami. Akce se konaly například v Duchcově, Českých Budějovicích nebo Ostravě. Spouštěcím mechanismem bylo několik incidentů mezi zástupci romské menšiny a majoritní společnosti.
Vnitro v této souvislosti již dříve upozornilo, že většinou byly protesty vyvolány účelově kvůli snahám o zviditelnění extrémně pravicových subjektů. Na těchto protestech se protiakcemi podílela i extrémní levice.
Bezpečnostní složky také při protiromských demonstracích zaznamenaly nové trendy, kdy roste prolínání fotbalových radikálů a neonacistické scény. "Vzhledem k tomu, že již dříve mezi některými hooligans a neonacisty fungovaly velmi často neformální vztahy a řadu hooligans v podstatě šlo k neonacistům přiřadit, je tento vývoj naprosto přirozený," stojí v jedné ze čtvrtletních zpráv BIS. Výsledkem některých protestů pak byly zejména útoky a provokace policie ze strany agresivního davu.
