V České republice v loňském roce operovaly všechny ruské tajné služby. Klíčovým cílem jejich hybridní strategie je manipulovat rozhodovací procesy na všech úrovních státní správy, uvádí ve zveřejněné výroční zprávě za rok 2018 Bezpečnostní informační služba (BIS). Ruské zpravodajce v ČR oslabilo vyhoštění tří členů diplomatického sboru v Praze v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii, stojí v dokumentu.
BIS stejně jako před rokem zmiňuje, že dlouhodobým bezpečnostním problémem je naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku, která vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci. "V roce 2018 byli na území ČR přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb, tj. civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby FSB," uvádí BIS.
BIS konstatuje, že zpracovala podklady, které byly využity v rámci vyhoštění "nedeklarovaných zpravodajských důstojníků" v reakci na Skripalovu otravu. BIS také trvá na tom, že látku novičok, která při ní byla využita, nikdy v ČR nikdo nevyvíjel, nevyráběl ani neskladoval. Prezident Miloš Zeman loni tvrdil, že se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval, poté byl zničen.
Vliv na politiky
Rusko podle BIS chápe jako nepřítele NATO a jeho členské státy včetně Česka. "V ruském podání si zpravodajské a nezpravodajské entity mohou vyměňovat role i funkce, a tedy jakýkoliv orgán, či jemu podřízená agentura, může být využit pro zpravodajské operace či pro jejich zakrytí," konstatuje BIS.
Klíčovým ruským cílem je manipulovat rozhodovací procesy a odpovědné osoby. "Cílem je ovlivnit rozhodovací proces na různých úrovních veřejné správy ve svůj strategický prospěch, a to aktivitou, neaktivitou nebo paralýzou subjektu odpovědného za rozhodování," uvádí tajná služba. Využívány jsou při tom ekonomické, politické, vojenské i informační tlaky a zdánlivé nedokonalosti státních institucí a demokratických procesů, například dlouhý legislativní proces, parlamentní diskuse nebo správní procedury.
Rusko na jednu stranu buduje svůj vliv na politiky, kteří mají vliv na vývoj v oblastech, o které se země zajímá, na druhou stranu usiluje o marginalizaci protikremelsky orientovaných krajanských subjektů. Česko je také jednou ze scén rozvratných aktivit proti územní celistvosti Ukrajiny, uvádí zpráva. "Snaha utajovaným způsobem v cílových zemích vyvolávat a posilovat společenské tenze na zástupných tématech, jež však v důsledku ovlivňují celou mocenskou rovnováhu, je letitou ruskou praxí," dodává. Posílení této praxe pozoruje BIS po anexi Krymu v roce 2014.
Kontrarozvědka připomíná i rozbití sítě, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu uvedl, že síť měla prostřednictvím serverů útočit na cíle v ČR i na zahraniční partnery. "Tato infrastruktura byla součástí rozsáhlejšího systému, který byl využitelný pro utajované kybernetické a informační operace FSB v lokálním i globálním rozsahu. Ve spolupráci s policií byla tato síť rozbita," stojí ve výroční zprávě.