Proti je řada odborníků, proti je veřejnost. Přesto vše směřuje k tomu, že se novorenesanční dům v Revoluční ulici v centru Prahy demolici nevyhne. Pohled na historický památkově chráněný objekt nahradí kritizovaná novostavba.
Kvůli domu se do sporu dostali už i památkáři mezi sebou. Nedávný souhlas pražského ředitele Národního památkového ústavu Michaela Zachaře s demolicí budovy vzbudil vlnu nevole. Jeho nadřízená - šéfka celého Národního památkového ústavu Naďa Goryczková - se ostře ohradila proti tvrzení, že Zachař rozhodnutí konzultoval s dalšími odborníky z ústavu.
Ve čtvrtek se kvůli kladnému stanovisku k demolici dokonce sešla Vědecká rada ústavu, která se zabývala možností, zda verdikt Zachaře nezměnit. "Jednali jsme přes čtyři hodiny. Výsledek ale není jednoznačný. Ty názory odborníků na památkovou péči a architektů se různí. Jde o velmi urbanisticky komplikovanou situaci," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ ředitelka Goryczková.
Konečný verdikt republikových památkářů bude podle ní oznámen v příštím týdnu. Ani jejich případná změna přístupu ale památku nemusí zachránit.
Hlavní slovo má Praha
Podobně jako v případě kritizované opravy Karlova mostu, ke které se úřad v minulosti stavěl s velkými výhradami, není názor celorepublikových památkářů zavazující. Konečné slovo budou mít jejich kolegové z magistrátního odboru památkové péče a jejich ředitel Jan Kněžínek.
Ten oznámil, že o osudu domu v revoluční se bude skutečně rozhodovat v blízké době. "Celou věcí se bude zabývat výbor pro památkovou péči. Názor Národního památkového ústavu je jenom jedním z podkladů. Samozřejmě ale chceme stanoviska třeba i architektů a dalších odborníků," řekl Kněžínek.
Podle něj je situace s nápadem vystavět na křižovatce ulic Revoluční a Nové Mlýny podobná s případem Tančícího domu. "Myslím tím především situačně. Je to na kraji památkové rezervace a je to u mostu. Navíc dům, který by měl být demolován, má směrem k mostu slepou štítovou zeď," řekl Kněžínek, podle kterého tak dům v podstatě neohraničuje Revoluční ulici jako na druhé straně palác Vltava.
Pro konečné rozhodnutí bude podle Kněžínka třeba především komplexně posoudit celé území. "Všechny limitující faktory, ale třeba i dopravní řešení v daném místě. Teprve poté se bude s konečnou platností rozhodovat," doplnil šéf pražských památkářů.
Zmizelé století
Podle Klubu za starou Prahu, který proti demolici objektu vystupuje, byla dnešní Revoluční ulice zastavěna řadou nových činžovních domů kolem v letech 1869 a 1870 v souvislosti s dokončením mostu Františka Josefa I. (dnes Štefánikův). Zmiňovaný dům s historizujícím dekorem byl původně druhý v řadě. Budova takzvaných Eliščiných lázní, která řadu budov uzavírala, byla stržena v roce 1940 kvůli stavbě nájezdu na most.
