Nejvyšší správní soud vrátil do hry o křeslo prezidenta republiky Janu Bobošíkovou, ale prohloubil pochybnosti o ústavnosti zákona o přímé volbě. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa totiž trvá na tom, že některé pasáže předlohy jsou v rozporu s ústavou. To je voda na mlýn pro tři vyřazené kandidáty - Tomia Okamuru, Vladimíra Dlouhého a Kláru Samkovou, kteří zvažují ústavní stížnost. Způsobí tím odložení celých voleb?
Kolik je nakonec kandidátů na prezidenta?
Díky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu půjde do volby devět kandidátů: Miloš Zeman, Jan Fischer, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Táňa Fischerová, Jiří Dienstbier, Přemysl Sobotka, Karel Schwarzenberg a Jana Bobošíková. Posledně jmenovanou vrátili do hry soudci Nejvyššího správního soudu ve čtvrtek. Uznali, že ministerstvo vnitra spočítalo chybně počet podpisů na peticích za její kandidaturu.
Co bude s vyřazenými kandidáty?
Tomio Okamura, Vladimír Dlouhý, ale i advokátka Klára Samková zvažují ústavní stížnost. Dlouhý se však nechal slyšet, že nechce ohrozit konání samotných voleb.
Je zákon o přímé volbě prezidenta protiústavní?
Názory se různí. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa prohlásil, že některé pasáže zákona o přímé volbě protiústavní jsou. Nelíbí se mu například, že se nekontroluje pravost podpisů na peticích za kandidaturu. Jako nedostatečný hodnotí také soudní přezkum rozhodnutí o registraci kandidátů. Soudci kritizují i způsob odčítání chybných podpisů a protiústavní je podle nich i to, že se z kandidátních listin odečítá chybné procento podpisů zjištěných při namátkové kontrole. Nejvyšší správní soud se domnívá, že by se měl odečíst pouze počet chybných podpisů. Baxa navrhl, aby jeho soud projednávání zákona přerušil a poslal ho rovnou ústavním soudcům. S tím však další jeho čtyři kolegové nesouhlasili, pro návrh hlasovali pouze tři ze sedmi soudců.
Kdy bude Ústavní soud o celé záležitosti rozhodovat?
Pokud Ústavní soud shledá stížnosti vyřazených kandidátů za oprávněné, bude o celé záležitosti jednat pravděpodobně na začátku ledna. Není však vázán žádnými lhůtami.
Můžou se volby odsunout?
Šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa se domnívá, že problémy zákona jsou natolik závažné, že by se volby odsunout měly. Přestože však Nejvyšší správní soud považuje některé pasáže zákona za protiústavní, neznamená to, že stejný pohled na věc bude mít i Ústavní soud.
Pokud Ústavní soud shledá, že zákon o přímé volbě prezidenta obsahuje nedostatky, zruší se volby?
To se dá těžko předjímat. Ústavní soud může dát výhradám k zákonu za pravdu, ale přesto volby nemusí rušit. Může totiž jen nařídit zákonodárcům, aby chyby v zákoně odstranili. Už vypsané volby by pak mohly proběhnout v již ohlášeném termínu 11. a 12. ledna nebo se zpozdí o několik týdnů. Pokud by však Ústavní soud shledal zákon za protiústavní a zrušil ho úplně, volby prezidenta by se nekonaly. Parlament by tak musel schválit nový prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta.
Kdo bude v čele republiky, pokud si Česko nezvolí nového prezidenta?
Václavu Klausovi končí funkční období 7. března. Jeho pravomoci by se potom dočasně rozdělily mezi premiéra Petra Nečase, předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou (oba ODS) a předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD).
