Pro Evropskou unii teď platí: Česko = Miloš Zeman

Vliv českého prezidenta na naši pozici v EU je obrovský. Symbolem Česka v Bruselu dosud nebyl Havel, Špidla nebo Topolánek, ale právě Václav Klaus, tvrdí analytik bruselského Centra pro evropská studia Vít Novotný.

Končící prezident Václav Klaus odmítl podepsat dodatek k Lisabonské smlouvě, umožňující vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Jak Brusel vnímá české směřování k izolaci od hlavního integračního proudu EU?

Musím říct upřímně, že o tom vím jen z českého tisku, lidi tu mají jiné starosti. Český euroskepticismus je tu ale dobře znám, tato ostentativní pozice je daná a evropští politici i úředníci odtažitý přístup od Česka očekávají. Nemluvím o stupni evropské integrace, na kterou má každá země oprávněně odlišný názor. Mluvím o aktivní účasti na jednáních a zájmu o to, co se na evropské úrovni děje. Partneři se proto hledají jinde, mimo Česko, a pokud jde o dobrou myšlenku, není problém je najít.

Jsou tedy čeští zástupci na evropské úrovni vnímáni jako nekonstruktivní?

Podle mé zkušenosti ano. Soudím tak třeba podle četnosti výstupů českých odborníků na konferencích o politických a sociálních otázkách, která za moc nestojí. Slováci jsou aktivnější, stejně tak třeba Rumuni, nemluvě už o severských zemích, které, přestože jsou podle počtu obyvatelstva menší než Česko, boxují vysoko nad svojí váhou. Slyšel jsem i o několika případech, kdy české ministerstvo či zájmová skupina poslala do Bruselu vyjádření, která bylo neinformované, napsané špatnou angličtinou a navíc tak slovně radikální, že ho nikdo nemohl brát vážně. Čechům by občas prospělo, kdyby sahali po užitečném pojmu, kterému se říká konstruktivní kritika. Obávám se ale, že tyto sklony jsou dané kulturně a budou se těžko měnit.

Pokud bude příští česká vláda levicová, sociálnědemokratická, předpokládáte zásadní změnu českého postoje? Sedmiletý fiskální rámec EU bude v tu dobu zřejmě již schválen, ale stále se Česko může připojit k fiskálnímu kompaktu, společnému bankovnímu dohledu a na stole zřejmě bude návrh na fiskální unii.

Nerad bych předjímal výsledek příštích voleb do sněmovny. Ale zásadní změnu očekávám už od nového prezidenta republiky. Ostatně téměř všichni prezidentští kandidáti měli příznivější postoj k EU nežli dosavadní držitel postu. Takže pro Česko by bylo vítězstvím, ať už by býval vyhrál kdokoliv, snad kromě paní Bobošíkové. Změna je někdy ohromná věc. Prezident Klaus totiž radikalizuje i přístup občanských demokratů k evropské integraci a tlačí je k odmítání rozumných kroků. Počkejme ale, až budeme detailně znát postoje nového prezidenta k EU. Na otázku připojení se ke společnému bankovnímu dohledu budou mít velký vliv postoje České národní banky. Členové její rady jsou jmenováni prezidentem na šest let a mandát všech současných členů vyprší do roku 2016, takže i zde bude osoba prezidenta velmi důležitá.

Takže mnohem důležitějším faktorem, ovlivňujícím českou pozici v Unii, bude nový prezident Miloš Zeman, nikoli příští vláda?

To se nepočítá tak lehce. Chci ale upozornit na podstatný vliv českého prezidenta obecně na naši pozici v EU. Symbolem Česka v očích mnohých lidí pracujících v evropských institucích i ve vládách evropských zemí není Václav Havel, Vladimír Špidla či Mirek Topolánek, ale Václav Klaus. Mějme na paměti, že Klaus byl prezidentem v okamžiku českého vstupu do Unie v roce 2004 a země od té doby jiného prezidenta neměla. Čeští premiéři nastupovali a padali jeden po druhém. I proto to byl Klaus, kdo určoval očekávání na straně zahraničních partnerů i českých diplomatů, politiků i lobbistů. Doufám, že nový prezident bude konstruktivnější, protože by to podle mého názoru pomohlo českých zájmům.