Brabcova novela
Boj o Šumavu. Dostane příroda šanci na přirozený vývoj?

Ono nejde jenom o stromy, ale o celou škálu takzvané vegetace i živočišných druhů, kterých mnohé nemají jako hnízda na kolech, neboli jsou jako generačně usazená. Těm právěže obzvláště těžké zásahy neprospívají, jakože v extrému obzvláště že přijedou stroje a zanechají jak krajinu na Měsíci. A v přirozeném vývoji je argumentativně, že příroda schopná se jakžtakž přizpůsobit, sice ne nutně proti megastrojům ale například když některý druh stromů uhyne tak se jiný druh stromů lépe chytne, a to právěže bez nějakého, že člověk nasadil co se mu zdá, že se mu hodí nejvíce obzvláště když by nasadil jeden druh všude a tím právěže celá oblast stromů o to náchylnější najednou padnout kdyby se objevila poněkud jak chřipka na kterou ten druh náchylný.
A že by z bouře nebylo tolik stromů spadlých kdyby mezi těmi stromy byli dospělí jedinci krásně zakořenění, což svůj čas trvá, další argument.

Že historicky existovali například uhlíře dělající ze dřeva uhlí, to je jistě pravda, ale to opravdu bylo docela něco jiného při značně menším počtu obyvatel v té oblasti i mnohém méně co se použilo než nějaké dnešní, že se všechno pokácí aby se mělo na akvárium se žralokem, či podobně.
Že dřevo stále potřeba v širokém hospodářství, to tak zřejmě je, i že se nutně nestojí o nějaké importy téhož, ale na těch polích v nížinách kde se pěstuje na tzv. bioplyn na zábavu autíček a podobně tak tam by hospodářský les také mohl růst.

Pojetí, že příroda je jak osobní majetek člověka je mi osobně cizí, ale v rámci dotazu co člověk z toho má když má příroda také alespoň nějaký svůj prostor stranou že se to některým turistům líbí, tak se jistě nabízí argument ohledně celého toho, že i v dnešní době v rámci vědy dochází k extraktům nejen z bylin které se potom syntetizují na účel nejen léků. Jakože rozmanitý les profesionálním badatelům spíše nabízí možnosti dalších objevů i možnost vzorků z prostředí které nezatížené kdečím, tedy obzvláště v horské oblasti ne tolik jak například ústí řeky do moře kde na toku výše kdeco co se do toho splavuje.

Co se týká přímo kůrovce, pokud se někdy má jak prales v mírném pásu, tak jak to tam vlastně vypadá ohledně takových problémů, jakože jestli to tam vůbec takový problém je? V mé představě, kdyby se například Datlovití mohli v klidu usadit tak těm co vím kůrovec šmákne.

Na druhou stranu je jistě pravda, že kdyby došlo k suchu a že nebezpečí lesního požáru který by byl tím větší čím je neporušovaná oblast lesa větší, že to je věc která by se nedala jentak přehlídnout. A potažmo argument u toho, že nějaký (preventivní) zásah by se docela hodil. Ale jistěže rozdíl mezi zásahem v rámci zájmu ekologickém a zásahem v zájmu ekonomickém. A jak by takový zásah ekologický vypadal? Argumentativně když se udělá pásmo pastvin, tak se takové dají využít jako pastviny anebo mít nějaké seno od toho zřejmě (argumentativně nejlépe kosou získané), a uprostřed mít širokou cestu, což sice nevylučuje že by zapálený popel přeletěl, ale určitě by to snížilo pravděpodobnost šířený případného požáru obzvláště alespoň jedným směrem z kterého fouká vítr. Pole jako takové by sice také byla možnost, ale když předpokládá nasazení kdejakých chemikálií tak by to jíž nebylo vyloženě v zájmu ekologickém a pastvina má výhodu, že by drobná zvěř na ní spíše přežila než na poli který se rok co rok ore.

To jen takové moje názory na tu věc obecně.

0 hlasů

"Přirozený vývoj" je v celém Česku nesmysl. Celá zdejší krajina je již po staletí intenzivně obdělávána a využívána, "původní" příroda zde prostě nikde už dlouho není.

1 hlas