S konkurenčním bojem i problémy s ochránci zvířat se každoročně potýkají cirkusoví ředitelé při svých výjezdech za diváky. Zřetelné to je i z jejich internetových stránek - pokud je mají, nezveřejňují své plány na delší dobu; maximálně návštěvníky informují o své další "štaci".
U Berousků někdo začátkem týdne vypustil z výběhu zebry, dvě utekly a jedna z nich se v náhonu Berounky utopila. Majitel cirkusu Jiří Berousek tvrdí, že to byla akce ochránců zvířat. V péči jich má desítky a také odchovává medvědy. Loni ochránci demonstrovali před vystoupením cirkusu Humberto v Brně. Tvrdí, že cirkusová zvířata podstupují kruté praktiky svých drezérů. Ti však upozorňují, že násilí není nutné.
"Pokud se podchytí u zvířete jeho hravost a je za své výkony odměňováno, vycítí lásku chovatele a je možné je přimět k zajímavým výkonům, což je cesta moderních cirkusů," řekl dříve principál cirkusu Jo-Joo Jaromír Joo. Letos se svým stanem hostuje na Slovensku a není nadšen z toho, co nabízejí někteří jeho konkurenti, protože nespokojený divák se do cirkusu nevrátí.
Nekvalitní program
Už několik let v Česku existuje na třicet cirkusů, z nichž jen necelá desítka je schopna nabídnout kvalitní program. Podle manažera a někdejšího ředitele cirkusů Humberto a Praga Ladislava Knose má tradiční cirkus stále co říci, jeho umění žije doma i v zahraničí. Osobně upřednostňuje Národní cirkus originál Berousek, který předloni hostoval ve Francii, kde na dvou festivalech dostal ceny. Upozorňuje, že cirkus není nic levného pro majitele ani pro publikum.
"Náklady se stále zvyšují; cirkusy platí silniční daň, když si na stanovištích pronajmou soukromý pozemek, musejí platit i městu za zábor veřejného prostranství," řekl Knos. Žijí ale i z jiných aktivit než z tržeb, například z reklam (vstupné pro dospělé činí obvykle 260 až 350 korun, děti platí o stokorunu méně).
Pokračovatel slavné cirkusové dynastie Karel Kludský, od jehož narození uplyne 125 let, by užasl, kam se toto umění posunulo. Takzvaný nový cirkus vznikl během krize toho tradičního, v době diváckého odlivu mezi lety 1970 a 1980 ve Francii i jinde. Dal vznik řadě festivalů včetně Letní Letné v Praze, novocirkusové soubory mají po celém světě miliony příznivců.
Přitom k oživení stačilo poskytnout artistovi v tradičním cirkusu další roli, roli herce, který akrobatické kousky doplní o příběh, estetiku, poetiku a emoce. Artista v tradičním cirkusu nezdvojuje svou identitu. Jediné, na čem záleží, je precizní předvedení akrobatického čísla, nikoli sdělení myšlenky. Novocirkusové projekty přidávají tanec, hudbu, divadlo, výtvarné umění či film. Platí to i o Cirku La putyka, jehož zakladatel Rosťa Novák zakotvil v prostoru Jatka78 v Holešovické tržnici.
Kvalita slaví úspěch
Skutečné cirkusové umění má ale u publika stále úspěch. Svědčí o tom i čtyři turné čínských artistů, kteří přilákali desetitisíce diváků. Přitom vstupenky se prodávaly i po tisícikoruně. "Přijedou i začátkem příštího roku," řekl Knos.
Zejména mladé publikum navštěvuje přehlídku nového cirkusu Letní Letná. Jde o desetitisíce lidí, kteří se nerozpakují zaplatit i 580 korun za večer. Mnoho novocirkusových umělců včetně zahraničních má zkušenosti s klasickým cirkusem. "Pevná hranice neexistuje. Navazujeme na tradice, necháváme se nosit na ramenou těch, kteří tu byli před námi," řekl jeden z nich.
Pozoruhodná jsou hostování souboru Cirque du Soleile, který jedni považují za vrchol nového cirkusu, jiní za efektní spekulaci či komerční pozlátko. Podle odborníka Ondřeje Cihláře je tento světoznámý kolektiv především cirkusem, i když moderním. "Předvádí dokonale secvičená čísla, hraje s emocemi diváků. Míchá strach, úžas, uvolnění a smích - tedy základní pilíře prožitků, na kterých je postaven cirkus od doby svého vzniku kolem roku 1780," charakterizoval to.
