Brněnští Romové dluží na nájemném desítky milionů

Obyvatelé sociálně vyloučené oblasti kolem brněnské ulice Cejl dluží na nájemném desítky milionů korun. Městské části Brno-střed a Brno-sever, na jejichž území se lokalita nachází, evidují na nájemném dluhy přesahující 130 milionů korun. V Brně-střed vychází na jednu zadluženou domácnost dluh téměř 85 tisíc korun. V Brně-sever to je 7 400, dlužná částka se tam však za poslední rok zvýšila o třetinu.

Vyplývá to ze studie o takzvaném "brněnském Bronxu", který vypracovala na zakázku vlády Masarykova univerzita.

Ze studie vyplývá, že radnice jen málokdy s rodinami spolupracují při splácení dluhů. Například na Brně-střed sjednali loni úředníci s rodinami 93 splátkových kalendářů, letos 82. Zadlužených domácností evidovali přitom na 1 500. Ani na radnici Brno-sever se na splácení nedomlouvali.

"(Splátkový kalendář) prý pouze oddaluje soudní řešení neplatičství, nemotivuje dlužníky k intenzivnímu řešení situace a v důsledku zvyšuje celkovou dlužnou částku," parafrázuje autorka výzkumu Adéla Souralová vyjádření pracovnice úřadu.

ČTĚTE TAKÉ: Romové: Džamila Stehlíková nás ohrožuje. Ať odejde

Ze studie vyplývá, že Romové na dluhy nemají kde vydělat. Pracují obvykle na černo, muži na stavbách, ženy jako uklízečky. Mzdu jim přitom často krátí zprostředkovatelské agentury. Dalším způsobem obživy je prodej kovů do sběrem a zastavování majetku v zastavárnách. Častá je lichva.

Úřady práce sice s oficiálně nezaměstnanými Romy podle studie pracují a posílají je na rekvalifikační kurzy, to však podle Souralové nepomáhá. V době kurzu nemůže dotyčný běžně vydělávat a ani po absolvování nemá jistotu práce. "Například jeden klient chodil dva roky na různé rekvalifikační kurzy, než se mu s jejich pomocí podařilo najít zaměstnání," uvedla autorka výzkumu.

ČTĚTE TAKÉ: Romové zvažují hromadnou emigraci

Studii sepsala Souralová za půl roku, kdy v lokalitě sama žila. Nashromáždila také údaje o přístupu ke vzdělávání, zdravotní situaci Romů či závislosti na drogách. Agentura proti sociálnímu vyloučení dokument podle ministryně Džamily Stehlíkové použije pro zlepšení situace v konkrétních oblastech. Týká se to i Břeclavi, Přerova a dalších měst, kde odborníci z Masarykovy univerzity život lidí zkoumali. V Brně s asi 370 tisíci obyvateli žije podle studie 15 tisíc až 17 tisíc Romů. Zhruba 8 tisíc až 10 tisíc jich žije v sociálně vyloučených lokalitách. Kolem ulice Cejl to je do 5 tisíc lidí.

Foto: Jan Schejbal