Spor o čtyřicet milionů korun, které měl zaplatit státu Nejvyšší soud, je vyřešen. On-line deník TÝDEN.CZ zjistil, že předsedkyně Iva Brožová vyhrála soudní při a porazila tak ministerstvo financí, které po ní pokutu kvůli administrativní chybě vymáhalo.
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová má nejspíš od pátku lehčí spaní. Na stůl jí dorazilo rozhodnutí Městského soudu v Praze, který v její prospěch rozhodl při s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Navzdory ustáleným zvyklostem totiž ministr před rokem a půl rozhodl, že bude po Nejvyšším soudu vymáhat dvacetimilionovou pokutu plus penále ve stejné výši - za administrativní pochybení. Brožová následně ministerstvo zažalovala.
„Rozhodnutí ministerstva financí se zrušuje, žalovaný (ministerstvo financí - pozn. red.) je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení," stojí v rozhodnutí podepsaném soudkyní Ivankou Havlíkovou. Soud Kalouskovo rozhodnutí zrušil, protože v něm zpozoroval „prvky libovůle". Ministr svůj krok soudit se řádně neodůvodnil.
ČTĚTE TAKÉ: Ústavní soud řekne, kam s "mafiánem" Kučerou
Nejvyšší soud se chyby dopustil v letech 2003 a 2004, když sice řádně investoval 20 milionů do stavebních úprav, ale vyúčtoval je se zpožděním. Brněnský finanční úřad po kontrole nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil soudu penále ve stejné výši, celkově 40 milionů korun. „Bylo to administrativní pochybení, žádný schodek nevznikl. Rozpočtář tehdy opožděně odeslal hlášení o tom, že peníze byly v pořádku investovány," vysvětluje Iva Brožová. Poté, co na Nejvyšší soud dorazily platební výměry, požádala Iva Brožová finanční úřad o odklad placení, ten jí vyhověl. Mezitím usilovala na ministerstvu financí o odpuštění pokuty a penále. Kalousek řekl ne.
Ostatní platit nemuseli
Ministerstvo financí přitom podobná pochybení běžně promíjí. „Po mně ministerstvo peníze vymáhalo, zatímco jiným institucím v takových případech stejnou věc promíjí," říká Brožová. „Odvody v rezortu spravedlnosti byly prominuty ve výší 99,53 procenta a penále ve výši 98,98 procenta," argumentovala v žalobě Iva Brožová.
Například Krajskému státnímu zastupitelství v Brně prominul v obdobném případě Kalousek v roce 2007 téměř sto milionů korun. Má to logiku - instituce placené ze státního rozpočtu by zaplatily pokutu zpět do státní kasy a z téhož zdroje by jim pak ministerstvo muselo peníze zase zpátky navýšit, aby je nezlikvidovalo.
Neuspěl ani Pospíšil
Kvůli opožděnému hlášení, že investice na Nejvyšším soudu proběhly v pořádku, se na Brožovou nezaměřil jen Kalousek. Jeho vládní kolega, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, dokonce na Brožovou kvůli stejné věci podal kárnou žalobu, ale ani on neuspěl. Kárný senát Brožovou zcela zprostil viny.
Vymáhání pokuty po Brožové i kárná žaloba bylo zřejmě pokračováním nevraživosti, která se mezi předsedkyní Nejvyššího soudu a státní mocí rozpoutala už před lety. Iva Brožová totiž úspěšně napadla u Ústavního soudu rozhodnutí prezidenta Václava Klause, který ji z její židle odvolal. A vyhrála i spor kvůli nezákonné instalaci Jaroslava Bureše do křesla místopředsedy Nejvyššího soudu. U Ústavního soudu se jí podařilo omezit moc politiků nad soudními funkcionáři a alespoň částečně se přiblížit tomu, po čem justice dlouho volala - oddělení moci soudní od moci výkonné.
Foto: Jan Schejbal, ČTK
