Brožová <span>porazila Klause</span>, Bureš musí skončit

Domácí
12. 9. 2007 14:48
Iva Brožová
Iva Brožová
Iva Brožová

Vleklý spor mezi prezidentem Václavem Klausem a předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou o působení jejího zástupce Jaroslava Bureše skončil. Ústavní soud dal ve středu za pravdu Brožové: Klaus neměl právo Bureše jmenovat. Prezident považuje rozhodnutí ústavních soudců za "velké ohrožení demokracie v naší zemi".

Prezident Klaus je rozhodnutím Ústavního soudu šokován a překvapen, podle něj je výrok v rozporu s Ústavou ČR. "Není to tak, že jedna paní soudkyně porazila všemocného prezidenta. Je to tak, že občané ČR prohrávají s naší soudcovskou mocí, a já to považuji za velké ohrožení demokracie v naší zemi," řekl Klaus. 

Poslední fáze kauzy začala 8. listopadu loňského roku, kdy prezident jmenoval Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu. Brožová jeho rozhodnutí okamžitě napadla u Ústavního soudu s tím, že zákon o soudech a soudcích hovoří pouze o jednom místopředsedovi instituce.

Bureš působil jako soudce Nejvyššího soudu z rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce z Unie svobody již od března 2006. Jeho jmenování však v listopadu - rovněž na návrh Brožové - zrušil Ústavní soud.

Bureš: Já se uživím, na rozdíl od Brožové  

Podle soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké musel Ústavní soud nově stanovit, z jakého okruhu smí prezident místopředsedu vybírat. Mají to být jen soudci Nejvyššího soudu, kteří získají souhlas předsedkyně. "Podobně je tomu u Nejvyššího správního soudu," podotkla Lastovecká. U Bureše nebyla splněna ani jedna z těchto podmínek.

Brožová dnes soudcům zopakovala, proč si Bureše nepřeje. "Doktor Bureš v souvislosti s různými změnami politického dění zastával různé politické funkce. Jeho profesní mobilita jej zpochybňuje z pohledu soudcovské nezávislosti. Dále jej zpochybňuje i tlak exekutivy na to, aby se dostal do čela Nejvyššího soudu," uvedla.

Bureš se jednání neúčastnil. Poté uvedl, že je prvním člověkem, který přišel rozhodnutím soudu o zaměstnání, aniž dostal příležitost vyjádřit se jako účastník řízení. "Ústavní soud postupoval tak, jako že se mě to netýká." Na funkci prý nelpí. "Na rozdíl od paní Brožové se uživím," řekl. Chce zůstat v justici. "Vezmu tašku a budu obcházet soudy a ptát se: Chcete mě?".

Další vítězství Brožové

Za tažením Brožové proti Burešovi stojí táhlý spor soudkyně s prezidentem republiky Václavem Klausem. Předsedkyni Nejvyššího soudu jmenoval v březnu 2002 tehdejší český prezident Václav Havel, aniž by své rozhodnutí předem konzultoval s tehdejším ministrem spravedlnosti, jímž byl právě Bureš. Brožová ve funkci působila do 2. února 2006, kdy ji odvolal prezident Klaus společně s premiérem Jiřím Paroubkem. Prezident poté ještě v únoru na návrh ministra spravedlnosti jmenoval nové soudce Nejvyššího soudu, mezi nimiž byl i Bureš. Vzhledem k tomu, že podle názoru ministerstva Brožová v té době nebyla předsedkyní soudu, převzal její pravomoci místopředseda Pavel Kučera, který Burešův příchod schválil. Bureš přitom Brožovou za její působení ve funkci opakovaně kritizoval a vyzýval ji k odstoupení.

Brožová se proti zproštění funkce bránila řadou podnětů k Ústavnímu soudu, který nakonec v červenci jejím návrhům vyhověl a zrušil ustanovení zákona o soudech a soudcích, kterého prezident Klaus k odvolání soudkyně použil. V září navíc ústavní soudci vyslyšeli další z jejích stížností a konstatovali, že její odvolání bylo v rozporu s ústavou a nebylo řádně odůvodněno. Brožová tak zůstala předsedkyní Nejvyššího soudu.

Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ