Evropská komise formálně schválila český Národní strategický referenční rámec (NSRR), což je plán na čerpání peněz z Evropské unie pro roky 2007 až 2013. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek v Bruselu přijal z rukou komisařky pro regionální rozvoj Danuty Hübnerové tzv. finální rozhodnutí. Skončila tak několikaměsíční vyjednávání, která byla prvním krokem k samotnému čerpání, které ovšem ještě nezačne.
K tomu je třeba, aby komise schválila i jednotlivé české operační programy, kterých je celkem 24. Právě operační programy tok peněz do České republiky zastřešují a jsou rozděleny podle jednotlivých sektorů či oblastí. První z nich však budou pravděpodobně schváleny na přelomu září a října, poslední možná až v příštím roce, přestože komise chce veškerá jednání s Čechy uzavřít do konce letošního roku.
Češi mohou v příštích letech ze strukturálních fondů EU čerpat celkem 26,7 miliardy eur, tedy asi 750 miliard Kč.
Čunek původně sliboval, že Češi budou moci první peníze začít čerpat již v červnu. Takový scénář se však nenaplnil a český ministr tento vývoj vnímá jako chybu. Podle něj základy celého zpoždění leží ještě na minulých vládách a určitou roli prý sehrál i povolební pat. "ČR dost v minulém roce zaspala a nereagovala na připomínky Evropské komise," řekl novinářům v Bruselu.
Komisařka Hübnerová tak kritická nebyla. Podle ní žádné zásadní zpoždění nenastalo; je lepší strávit vyjednáváními několik týdnů navíc, než celou věc uspěchat na úkor "kvality".
Trvá to dlouho, ale ne nejdéle
Česká republika ovšem nebyla jedinou členskou zemí, která neměla NSRR potvrzený. Komise musí mezi jinými dokončit tento rámec v případě Finska, Estonska, Belgie či Lucemburska. Nicméně u většiny těchto zemí se již budou schvalovat společně s rámcem i operační programy. Při poměřování délky vyjednávání od samotného podání NSRR se Česko zařadilo na pomyslné desáté místo z celkem 27 členských zemí.
Nejdříve se finančních prostředků dočkají zřejmě zájemci o peníze z takzvaného Evropského sociálního fondu. Prostředky z něj jsou určeny především na inovace, vědu a výzkum a podporu zaměstnanosti. Jako jeden z posledních bude zřejmě schválen operační program technická pomoc, z něhož budou mimo jiné placeni úředníci, které stát přijme pro zajištění čerpání.
Největší naději na brzké schválení mají podle členky českého vyjednávacího týmu a bývalé ministryně školství Miroslavy Kopicové operační programy "Praha adaptabilita", "Vzdělávání pro konkurenceschopnost" a "Lidské zdroje a zaměstnanost". Peníze ze sociálního fondu přitom představují 14 procent celkové částky, kterou bude moci Česká republika v příštích letech čerpat.
Pro českou vládu je zřejmě potěšitelnější, že se podle Hübnerové dobře vyvíjejí jednání u operačního programu "Doprava". Dopady těchto peněz totiž občané České republiky poznají zřejmě nejvíce. Na stavby dálnic, silnic a další dopravní infrastruktury totiž z EU poputuje celkem 5,7 miliardy eur (téměř 160 miliard korun).
U českých programů bude zřejmě hodně záležet na práci českých úřadů během prázdnin. "V polovině září budeme vědět víc, ale první operační programy by mohly být schváleny na přelomu září a října," řekl vysoce postavený úředník komise. Nevyloučil nicméně možnost, že by se u některých mohlo schvalování protáhnout až do příštího roku. "Věřím, že to bude do konce roku, ale uvidíme po letní přestávce," dodal.
Stejný scénář v podstatě připustila i Hübnerová, podle níž chce komise jednání uzavřít do konce roku. O tomto termínu však nemluví jako o jistém.
Ani ukončení jednání o operačních programech však ještě neznamená úplné dokončení celého procesu. Češi se musejí postarat i o správné zavádění programů, jinak hrozí, že část peněz bude muset země vracet, jako se tomu poměrně běžně děje u některých starších členských států EU.
Ilustrační foto: archiv
