Ústavní soud (ÚS) ve středu zamítl návrh skupiny 18 pravicových senátorů na zrušení části školského zákona. Jde o ustanovení, podle kterého lze žádost o zápis nové školy do rejstříku odmítnout, pokud není v souladu se státním nebo krajským záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Ustanovení podle ÚS není v rozporu s ústavním pořádkem. Ministerstvo školství uvedlo, že se k nálezu vyjádří poté, co se s kompletním materiálem detailně seznámí. Jeden ze signatářů podnětu Jiří Oberfalzer (ODS) ČTK řekl, že ho verdikt soudu mrzí.
Podle senátorů je sporné ustanovení překážkou pro svobodný rozvoj soukromých škol. V návrhu zdůraznili, že možnost zakládat soukromé školy je přirozenou součástí otevřeného, demokratického charakteru České republiky a že stát si nemá přivlastňovat monopol na veškeré poskytované vzdělávání.
V návrhu z roku 2017 uvedli, že dlouhodobé záměry vzdělávání jsou pouze dokumenty politicko-úřední povahy, nemají váhu zákona. Není podle nich přípustné, aby se na jejich základě rozhodovalo o existenci či neexistenci školy, zvláště když Listina základních práv a svobod výslovně zakotvuje možnost zakládat soukromé školy.
"Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný," uvedl soudce zpravodaj Vladimír Sládeček. Podle soudu úkol státu v tomto směru spočívá právě v určité regulaci zřizování a fungování neveřejných základních a středních škol, a to mimo jiné proto, že tyto školy plní pouze doplňkovou formu vzdělávání vedle "páteřního" systému veřejných škol.
"Domníváme se, že úřady trošku zneužívají ustanovení o souladu se vzdělávací politikou. Myslíme si, že by soukromá vzdělávací zařízení měla mít stanovena podmínky a pokud jim vyhoví, neměla by mít problém s tím, aby byla schválena," uvedl Oberfalzer. Napadená ustanovení zákona podle něho umožňují, aby si státní sektor budoval v podstatě monopol na vzdělání.
Ministerstvo podle senátorů často odmítá povolovat nové školy s argumentem, že veřejných škol je v dané oblasti dostatek. Regulaci škol založenou pouze na kritériu kapacity senátoři odmítají jako neústavní, protože nezohledňuje účel, pro který jsou soukromé školy ústavně chráněny. Zejména jde o právo rodičů rozhodovat o způsobu výchovy a vzdělávání svých dětí. V této logice by právo zakládat soukromé školy zcela zaniklo, kdyby všude byl ve školách dostatek míst, uvedli senátoři.
Podle Ústavního soudu ale omezení vzniku nestátních škol založené na kapacitních důvodech ve svém důsledku nepřináší obecný zánik nestátních škol. "Kapacitní důvody tedy v současné situaci představují legitimní kritérium regulace vzdělávací soustavy," uvedl soudce zpravodaj.
