Téma TÝDNE
Budování romského památníku se zastavilo

Bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) loni na podzim oznámil, že vláda po více než dvaceti letech vyřešila kauzu památníku v Letech u Písku. Majiteli vepřína, který stojí na místě bývalého romského tábora, stát zaplatil 450,8 milionu korun. Do konce letošního roku měly skončit archeologické výzkumy a bourání. Na to už ale vláda peníze neuvolnila, takže se neděje nic. Situaci mapoval ve své reportáži časopis TÝDEN, který vyšel 3. září 2018.

Do bývalého vepřína se jedeme podívat. Už na příjezdové cestě cítíme typický zápach prasečích exkrementů. U brány nás vítá pouze zdejší hlídač Miroslav Klíma, který se o areál stará už pětadvacet let, a jeho pes. "Ve všech těch halách byli vepři. To se vyklízelo asi čtyři měsíce. Začátkem roku odvezli poslední, od té doby se nestalo nic," vysvětlil Klíma a dodal, že ve třinácti halách bylo asi třináct tisíc prasat.

Jenže stále chybí zhruba 123,5 milionu korun, které měl stát poskytnout na archeologický průzkum, demolici budov a výstavbu památníku. Letos v květnu měli v areálu začít pracovat archeologové. Jejich asi dvouměsíční práce by vyšla na jeden a půl milionu korun. Do konce roku se měly budovy zbourat. "Nic nemohlo proběhnout, ani výběrové řízení, protože vláda neuvolnila peníze," vysvětlila časopisu TÝDNU Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, jež dostalo vepřín pod svá křídla.

Nejasná budoucnost

Exministr kultury Daniel Herman nedostatek financí na výstavbu důstojného pietního místa nekomentoval. "Já to sleduji trošku zpovzdálí. Moje mise byla ukončena v prosinci loňského roku. Myslím, že kdybychom to nedotáhli během mého mandátu, tak by to nebylo. Jsem rád, že jsem svou část splnil, jak jsem slíbil," řekl TÝDNU Herman, za jehož působení stát odkoupil areál vepřína od firmy Agpi, a. s. "Bylo by důstojné a spravedlivé, kdyby se to dotáhlo do konce. Pan premiér Andrej Babiš v době, kdy jsme projekt zahajovali, byl ministrem financí a v klíčové chvíli ho podpořil a řekl: ‚Ano, na to vám peníze dám,'" dodal bývalý ministr kultury.

Co s metrovou kejdou?

Zatím ovšem nedal nic. Na opakované dotazování na toto téma mluvčí vlády nereagovala. Podle informací TÝDNE by budoucnost objektu měla být na pořadu jednání vlády tento týden. Resort, který má projekt na starosti, uvedl: "Ministerstvo kultury má nyní připraven a bude na jednání vlády předkládat materiál ohledně dalších kroků včetně finančního zabezpečení, to je demolice areálu za účasti archeologického dohledu při zemních pracích spojených s odstraňováním objektů vepřína a vybudování památníku s pamětní síní," reagovala mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková, ale už neodpověděla na otázky týkající se termínů nebo důvodů, proč veškeré práce stojí.

Součástí bývalého vepřína je i velká zapáchající nádrž. Do ní zemědělci vyváželi prasečí výkaly ředěné vodou. "Kejdu vozili na svá pole, louky, které má bývalý majitel vepřína v okolí, a přebytky šly právě sem," vysvětluje údržbář Klíma smysl rezervoáru, na jehož dně je prý stále zhruba metrová vrstva exkrementů.

Muzeum romské kultury ještě minulý týden řešilo otázku, zda by kompletní vyklizení mělo mít na starosti muzeum, anebo bývalý majitel. Ten se k tématu "kejda" nevyjádřil. Nějakou dobu se slovíčkařilo o tom, co znamená "běžné" (výraz použitý ve smlouvě) a co "úplné" vyvezení kejdy. Muzeum si kvůli sporu dalo vypracovat expertizu, podle níž firma udělala vše, co udělat měla. Muzeu teď nezbude, než na vlastní náklady věc vyřešit. "Úplné vyvezení je v tomto konkrétním případě poměrně technicky náročný proces," dodala ředitelka Muzea romské kultury.

Pomohou Norské fondy?

Společnost Agpi, a. s., tedy splnila své povinnosti a v nejbližších týdnech se dočká posledních deseti procent z ceny vepřína. Devadesát procent z celkových 450,8 milionu
korun už společnost má. "V současné době proto připravujeme podpisy předávacích protokolů s firmou. Jakmile to bude provedeno, převedeme zbývající částku, vyplývající z kupní smlouvy," řekla Horváthová s poznámkou, že muzeum už za provoz areálu zaplatilo nemalé částky. "Od začátku letošního dubna se o ten majetek staráme, hlídáme, udržujeme ho," doplnila ředitelka, která usiluje i o dotace z Norských fondů.

Muzeum romské kultury zdůrazňuje, že je možné částky na výstavbu památníku snížit. "Prostřednictvím Fondů EHP a Norska bychom chtěli státu odlehčit v tom, že by dotace hradily výstavbu památníku," vysvětlila Horváthová. Vše ale závisí na rychlosti, s jakou vedení státu začne problematiku památníku Lety řešit.

Na dohled od areálu vepřína je zatím jediná připomínka válečných zvěrstev. Při naší návštěvě potkáváme pouze dva turisty z Českých Budějovic, kteří místo hodnotí jako "takové chudé". Na úplném začátku památníku Lety je menší parkoviště, od kterého vede chodník zleva lemovaný dřevěnými boudami. V jedné jsou informační tabule s historií tábora, v té druhé poschoďové palandy a mezi nimi stůl. Jde o repliku tehdejších obytných buněk. Přímo naproti je model takzvaného cikánského tábora Lety z ptačí perspektivy. Na konci chodníku je malý amfiteátr, nad kterým vlají česká a romská vlajka. Pietním místem je zde řada kamenů a památník internačního tábora od sochaře Zdeňka Hůly. Ten je součástí areálu už od roku 1995.