V hlavním městě Republiky Kongo v rámci boje proti pytláctví spálili veřejně několik tun sloních klů v hodnotě několika stovek milionů korun. Na akci se podílel i Čech Arthur F. Sniegon, který se zapojil do ochrany slonů přímo v Africe.
Nejprve prezident republiky Denis Sassou Nguesso spolu s čadským prezidentem Indrissem Débym Itnou zažehli společně hranici se slonovinou. Stalo se tak u příležitosti vrcholící konference v Brazzaville, jejímž tématem je ochrana africké fauny a boj s pytláctvím. Státníci zapálili menší část slonoviny přímo před budovou parlamentu, kde se konference konala.
"Přítomnost čadského prezidenta měla symbolizovat jeho odhodlání podporovat boj proti ničení divoké přírody na každé úrovni a v každém regionu a následuje poté, kdy on sám zažehnul před rokem 1,1 tuny čadské slonoviny v národním parku Zakouma," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ český cestovatel a ochránce přírody Arthur F. Sniegon, který například před časem dělal policejní volavku a jako fiktivní zájemce o slonovinu pomohl detektivům přímo na černém kontinentu dopadnout překupníky s kly.
Tentokrát hořela větší hromada surové i zpracované slonoviny - celkem 4,6 tuny, z nichž naprostou většinu tvořily celé či nařezané kly slonů pralesních, kteří na území Konga žijí. Tato slonovina byla z větší části zabavena pytlákům či překupníkům.
Sniegon i tentokrát pomáhal. "Střežili jsme po celou noc a den slonovinu a pomáhali s organizací pálení. Snažili jsme se zamezit velkému zmatku a potenciálním krádežím slonoviny předtím, než byla zničena," sdělil Sniegon přímo z Afriky.
Loni zveřejněná studie ukázala na dramatický 65procentní pokles počtu pralesních slonů v Konžské pánvi. Vinni jsou právě pytláci a překupníci, kteří slonovinu vyvážejí zejména do Číny, Thajska nebo Vietnamu. V Africe umírá pod palbou pytláků jeden slon každých patnáct minut a hrozí, že pokud se situace nezlepší, mohou být sloni ve volné přírodě už za deset let na úplném pokraji vyhubení.
Cena za kilogram slonoviny na koncovém trhu v Asii se blíží třem tisícům dolarů, takže hodnota spálených klů v Republice Kongo přesáhla 340 milionů korun. Stává se přitom, že díky rozsáhlé korupci v Republice Kongo už jednou zabavená slonovina opět "zmizí" a dostane se na černý trh. Proto je spálení ideálním řešením, jak zamezit zneužívání klů. Zároveň jde o symbolické odmítnutí jakékoli tolerance vůči pytlákům a překupníkům.
Naftali Honig, koordinátorka neziskové organizace PALF, která se už sedm let pokouší v Kongu potírat černý obchod se slonovinou a jinými zvířaty, věří, že po spálení zabavených klů budou následovat i kroky přímo v terénu a že se brzy podaří odhalit a dopadnout velké nelegální pašerácké gangy se slonovinou.
Česká republika má zásob slonoviny jen málo, ale loni zničila ve Dvoře Králové rohovinu ohrožených nosorožců. S odhalováním nelegálního obchodu se slonovinou a dalšími artefakty a zvířaty pomáhá přímo v Africe také český pes, který byl k tomuto účelu speciálně vycvičen. Pražská zoo zase pomáhá s ochranou goril a například strážcům Biosférické rezervace Dja v Kamerunu poslala vybavení do terénu včetně satelitního telefonu, dalekohledů nebo stanů a pláštěnek.
Zoo přímo v Africe pořádá rovněž vzdělávací programy na ochranu goril. Letos spustila už třetí ročník akce s názvem Toulavý autobus, který sváží kamerunské děti, aby lépe poznaly gorily a další zvířata.
