Fenomén
Celé Česko peče kváskový chleba. Ale proč?

Tisíce Čechů nadšeně hnětou vlastní kváskový chléb, ještě před pěti lety se přitom podomácku pekl jen výjimečně. Proč vlastně do Čech a na Moravu přišla tahle pečící mánie? Vždyť domácí pekař neušetří, v krámu je pecen chleba za hubičku.

Bože, požehnej, aby bylo a nikdy nechybilo. Těmito slovy a s nožem v ruce některé stařenky na Valašsku podnes chvalořečí chléb, než do bochníku zatnou ostrou čepel. Bůh nám v tomto směru žehná ostošest, chleba je dnes v Česku přebytek. K hojnosti však "nejvyššímu" dopomáhá hlavně evropská zemědělská dotační politika a domácí lobby obchodních řetězců.

Než si v hypermarketu koupíme ve slevové akci oblíbený bochník šumavy o váze 1,2 kilogramu za nevelkých 19 korun, skloňme poklonu opěvovanému českému kutilství, které se rozvinulo nečekaným směrem. Tisíce a dost možná desetitisíce domácností zkoušejí péct tradiční kváskový chléb a sociálními sítěmi se nese téměř výhružný vzkaz: "Kdo nepeče chléb z kvásku, jako by nebyl." Šiška chleba připravovaná z kvasu obsahuje pouze mouku, vodu, sůl a případně kmín a další koření. No a samotný kvásek, to je opět jen mouka a voda.

Takové pecny si přitom ještě v roce 2012 pekly doma jen desítky nadšenců a samotný kvásek byl nedostatkovým zbožím. Dnes ale na internetu čile žije nejméně tisícihlavá komunita zaregistrovaná v takzvané Kváskové mapě. Jsou to pokročilí amatérští pekaři, kteří nabízejí dalším tisícům nováčků živý základ na zadělání prvního bochníku. "Myslím, že je lidské se podělit," tvrdí Lucie Juhászová z Plzně, jedna z dárkyň chlebového kvasu.

Domácích pekařů přibývá geometrickou řadou, což dokazuje i příběh třicetileté literární vědkyně Stanislavy Schupplerové, která chléb peče rok a půl. O kvásek už se podělila s mnoha kamarády, z nichž jsou dnes noví pekaři, s kolegy si vyměňují vzorky výrobků a vedou vášnivé facebookové chlebové disputace.

Kváskový chléb pak společně milují pro jeho přírodní charakter, zatímco ten v krámech často obsahuje různé zlepšující přípravky, třeba emulgátory E 471 a E 472.

Většinu domácích pekařů spojuje společný příběh. Nechutnalo jim. "Byla jsem dlouhodobě nespokojená s kvalitou chleba dostupného v obchodní síti," vypráví Lucie Juhászová. "Kdo s pečením jednou začne, ten na kupovaný chléb prostě zapomene," tvrdí Schupplerová, která kvásek získala od básnířky Boženy Správcové. A v malé suterénní kuchyni teď literární vědkyně demonstruje, jak se boží dar stvoří pod její taktovkou. "Žitný kvásek žije u nás v lednici a peču z něj jednou týdně. Nejdřív ale musím kvásek oživit. Stačí půl deci teplé vody, ale ne horké, ať ho nezabijeme," ukazuje Schupplerová první kroky při přípravě nové várky.

*Jak se peče kváskový chléb? Znáte recept?

*Jak se shání kvásek? A jak ho doma uchovat při životě?

*Proč příprava kváskového chleba trvá 13 až 18 hodin?

*Co si myslí domácí pekaři o kvalitě profesního chleba?

*A co si myslí profesní pekaři o současné kváskové mánii?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V REPORTÁŽI V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 29. SRPNA 2016.