Evropská špička
Češi jsou drogoví machři, excelují v marihuaně a pervitinu

Mladí Češi dál vedou evropské statistiky týkající se počtu kuřáků marihuany. Alespoň jednu cigaretu za rok vykouří téměř pětina lidí ve věku 15 až 34 let. S konopím mají už mezi 15. a 16. rokem zkušenost dokonce čtyři z deseti českých studentů. Česká republika je také v rámci Evropy zemí, kde se spotřebuje vůbec nejvíc pervitinu, což vyplývá ze studie, která srovnávala množství drog v odpadních vodách evropských měst.

Konopí je pro Evropany nejdostupnější drogou - z 80 milionů dospělých, kteří někdy v životě vyzkoušeli omamnou látku, si valná většina vybrala právě marihuanu. V Česku ji zkusilo 27,9 procenta dospělých ve věku od 15 do 64 let, což je nejvíce po Dánsku, Francii a Velké Británii. Mladí Češi jsou ve statistikách dokonce premianty, marihuanu jich kouří 18,5 procenta, nejvíc v EU. Blíží se jim jen mladí lidé v Dánsku, Francii a Španělsku, naproti tomu v Polsku po konopí sahá jen 12 procent mladých, na Slovensku sedm procent a v Rumunsku necelé jedno procento. 

Vyplývá to z nové výroční zprávy o drogách a jejich uživatelích, kterou zveřejnilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Podle ní sice v celoevropském průměru ubývá uživatelů kokainu i heroinu, ale obavy vzbuzuje neustále rostoucí počet nových omamných látek - za rok 2013 jich bylo zaznamenáno 81, přičemž některé z nich už se na trhu rozšířily a mohou představovat velké riziko.

Česká náklonnost ke konopí se odráží i v počtu rostlin, které se každoročně podaří zachytit. Policie jich zabavila přes 90 tisíc: na sousedním Slovensku to pro srovnání byly jen necelé tři tisíce rostlin, v liberálním Nizozemsku však skoro 1,5 milionu. U lidí, kteří v ČR v roce 2012 začali poprvé s léčbou drogové závislosti, byla marihuana druhou nejčastější příčinou nástupu na odvykací léčbu hned po pervitinu.

Čerstvá zpráva porovnává údaje za rok 2012 a výjimečně i starší z 28 zemí Evropské unie, Turecka a Norska. I když statistiky ukazují, že na kontinentu ubývá uživatelů "tradičních" drog, úmrtí způsobených předávkováním i lidí nakažených v souvislosti s drogami virem HIV, dají se podle zástupců EMCDDA z dat vyčíst i méně optimistické zprávy. "Příznivý trend v EU, pokud jde o úmrtí v důsledku předávkování a infekce HIV... ostře kontrastuje se znepokojivým vývojem v několika konkrétních členských státech," uvedl ředitel centra Wolfgang Götz.

Heroin ubývá

Počet lidí, kteří poprvé nastupují léčbu závislosti na heroinu, v Evropě klesl z 59 tisíc v roce 2007 na 31 tisíc v roce 2012. Také množství zabaveného heroinu v posledním desetiletí kleslo na polovinu: z deseti tun v roce 2002 na pět tun v roce 2012. Podobně strmý pokles zažilo i Česko: zatímco v letech 2006-2010 končilo v rukou úřadů pravidelně 25-50 kilogramů heroinu, předloni to bylo jen osm kilogramů.

Česká republika je nadále specifická, co se týče preferencí uživatelů tvrdých drog. Nejvíce lidí tu má problémy s metamfetaminem známějším pod názvem pervitin, který je rozšířený právě jen v ČR, na Slovensku a v poslední době také na východě Německa, kam se často dostává právě z české strany hranic. Rozšiřování oblasti, kde se užívá pervitin, například pod názvem crystal, vzbuzuje podle odborníků obavy. I když ho bere relativně malé množství lidí, začíná být problémem kouření krystalické formy metamfetaminu třeba v Řecku, na Kypru či v Turecku. O větší dostupnosti této drogy svědčí i to, že jí policie a celníci zabavují stále větší množství: v roce 2012 to bylo v EU 343 kilogramů a v Turecku a Norsku 637 kilogramů. V ČR se ve stejném roce zabavilo 32 kilogramů pervitinu, v roce 2008 to bylo osmkrát méně.

Poměrně oblíbená je v Česku i extáze, jejích příznivců však hlavně mezi mladými mírně ubývá. Zatímco zpráva EMCDDA z roku 2013 uváděla, že alespoň jednu tabletu extáze si za poslední rok dalo 2,5 procenta lidí do 34 let, nyní jsou to 1,2 procenta. Alespoň jednou v životě extázi vyzkoušelo 3,6 procenta dospělých, což je nejvíce po Velké Británii, Irsku a Nizozemsku.

První i v užívání pervitinu

V České republice se v rámci Evropy spotřebuje nejvíc pervitinu. Vyplývá to z nové vědecké studie, která srovnávala množství drog v odpadních vodách 42 evropských měst. Vůbec nejvíc stop pervitinu naměřili odborníci v Praze, hned za metropolí skončily České Budějovice. Českým městům co do spotřebovaného množství této drogy může konkurovat jen Oslo, Bratislava a Drážďany.

Studii mezinárodního týmu, na níž se podíleli i čeští hydrologové, zveřejnil odborný časopis Addiction. Potvrdily se v ní trendy, které vědci vysledovali už dříve, splašky totiž analyzovali už v roce 2011 a 2012. Chemické rozbory ukázaly, že Evropu lze podle obliby určitých typů drog poměrně snadno rozdělit na jasně vymezené oblasti. Podle této "drogové geografie" se například ukazuje, že kokain je oblíbený hlavně v západní Evropě, kde je i velké množství uživatelů extáze. Naproti tomu střední a východní Evropa je Mekkou metamfetaminu neboli pervitinu a Nizozemsko zase vede tabulky množství spotřebovaného amfetaminu a marihuany.

Podle stop kanabinoidu THC v odpadních vodách se ukázalo, že nejvíce konopí se přepočteno na množství obyvatel spotřebuje v srbském Novém Sadu, hned za ním následuje Amsterodam, Paříž a Antverpy. Praha je v tomto žebříčku na 14. a České Budějovice na 16. místě. Naproti tomu kokainu Češi podle vědců příliš neholdují, dvě česká města se umístila co do množství této drogy na 28. a 40. místě. Nejvíce stop kokainu se našlo v Antverpách, Amsterdamu, Curychu a Londýně.

Také extáze má nejvíce příznivců v Nizozemsku, na předních místech tabulky totiž figurují Eindhoven, Utrecht a Amsterodam. Praha je co do množství spotřebované extáze 15., České Budějovice 26.

Vědci rovněž mimo jiné zjistili, že množství drog ve splašcích se zvyšuje během páteční a sobotní noci, kdy se ve městech zvyšuje intenzita nočního života. Například až 70 procent spotřebované extáze se do odpadních vod dostane právě během víkendu, v sobotu a neděli se ve splašcích o 50 procent zvyšuje i množství kokainu.

Tým odebíral v roce 2013 vzorky z přítoku do 47 čističek odpadních vod ve 42 městech 21 zemí, a to po sedm po sobě následujících dní. Tato města dohromady představovala populaci asi 25 milionů lidí, tedy zhruba dvou procent celkového počtu obyvatel evropského kontinentu. Podle vědců rozbory odpadních vod představují relativně levnou a spolehlivou metodu, jak získat přehled o množství spotřebovaných narkotik. "Z experimentální metody se stal respektovaný způsob, jak se dostat k důvěryhodným informacím," řekl k tomu vědecký ředitel EMCDDA Paul Griffiths.