Češi jsou škarohlídi, i když na unii vydělali

Téměř polovina Čechů si myslí, že se věci v Česku vyvíjejí špatným směrem. I když se zemi objektivně daří, podle sociologů obavy vyvolává rozhádanost politiků. K nejistotě přispívají i chystané reformy a zdražování.

"Zdá se, že se dostáváme do situace, kdy klesá spokojenost se vším," komentoval sociolog obecně negativní postoje Čechů, které se projevily v nejnovější zprávě Eurobarometru. Výzkum kromě "špatné nálady", jak názory Čechů charakterizoval autor zprávy Jan Herzmann, přinesl i několik paradoxů. Většinu z nich prý vysvětluje česká vnitropolitická situace.

Přitom názor, že členství je Česku ku prospěchu, sdílí stále méně lidí. Loni na jaře považovalo členství za dobrou věc 46 procent lidí, na podzim 2006 to bylo o pět procent více.

Paradox první: je dobré být v unii?

Jen necelá polovina Čechů si myslí, že členství v unii je dobrá věc. Zároveň ale dvě třetiny tvrdí, že země má z členství v EU prospěch. Jak je to možné? Podle sociologů lidé vnímají ekonomické výhody, které členství přináší, zároveň si ale začali uvědomovat, že všechno není tak růžové. "Dochází nám, že o některé věci v unii musíme bojovat, třeba o syrečky," říká s nadsázkou Herzmann.

Češi ovšem zkušenost s unijní realitou nesou hůře než jejich sousedé: zatímco v průměru nových členských zemí spokojenost se členstvím roste, Češi jsou stále nespokojenější (viz graf). "v tomto patříme v Evropě ke škarohlídům," komentuje Herzmann.

I přes tuto nespokojenost ale Češi fandí evropským institucím: zatímco Evropské unii důvěřuje 58 procent dotázaných Čechů (což je nadprůměrná hodnota), vládě jen 21 procent a poslanecké sněmovně dokonce jen 16 procent (tady za Evropou výrazně zaostáváme).

Klíčem k těmto rozporům je podle Ivana Gabala opět vnitropolitická situace - tedy to, že se čeští politici nedokáží dohodnout a zaujímají nesmiřitelné pozice. "Vezměte si, jak polarizovaná je politická scéna v Itálii nebo Řecku. Česko se v poslední době nesmiřitelným soupeřením politiků přesouvá na jih," vysvětluje Ivan Gabal. Právě lidé ze zemí na jihu Evropy totiž oceňují stabilitu evropských institucí, i když jsou skeptičtí k jejich přínosu - naopak v zemích na severu kontinentu jsou občané k institucím skeptičtí a pochvalují si spíš praktické výhody plynoucí z členství v unii.

Paradox druhý: obavy z nezaměstnanosti

Nadpoloviční většina dotázaných (52 procent) ve výzkumu Eurobarometru uvedla, že považuje situaci v zaměstnanosti za špatnou. A to i přesto, že v době konání průzkumu (září-říjen 2007) dosahovala rekordů: podle metodiky Eurostatu činila nezaměstnanost pouhých 5,5 procenta. Navíc, když měli Češi jmenovat dva hlavní problémy, které zemi trápí, nezaměstnanost "nebodovala" - vzpomnělo si na ni jen 13 procent lidí oproti víc než polovině v roce 2004.

Vysvětlení? Nezaměstnanost sice není, lidé se jí ale obávají. "Lidé pociťují hrůzu ze zdražení, v době konání výzkumu se hodně řešilo zvyšování cen energií a dopady reformního batohu na rodinné rozpočty," říká Jan Herzmann.

Paradox třetí: Češi jsou internetoví rekordmani. Ale proč?

Eurobarometr se zabývá i tím, jak jsou v médiích jednotlivých zemí prezentovány Evropské instituce. Je běžné, že zpravodajství na internetu dává komentář jen menšina dotazovaných, protože ne každý internetová média sleduje. V České republice se k této otázce vyjádřily dvě třetiny dotázaných, což byl třetí nejlepší výsledek.

Jak je možné, že v Česku tolik lidí sleduje internetové zpravodajství, ačkoli v žebříčcích dostupnosti internetu patří naše země k nejméně úspěšným? Na tuto otázku nemají sociologové jasnou odpověď. "Zřejmě se liší způsob, jakým Češi internet využívají," domnívá se Jan Herzmann.

Pravidelný průzkum Eurobarometru provádí EU od roku 1973, Česká republika se ho pravidelně účastní od roku 2001. Dotazování se provádí dvakrát ročně, na jaře a na podzim, a výsledky se zveřejňují s několikaměsíčním zpožděním. V Česku na otázky vždy odpovídá přes tisíc respondentů (loni na podzim jich bylo 1106).

Výsledky evropského Eurobarometru jsou k nahlédnutí zde. Aktuální národní zprávu je možné najít tady.

Foto: Profimedia