Češi, kteří mluvili s Castrem. Dlouhá debata, pivo a párky

Petr Pithart strávil s Castrem šest hodin, když chtěl dostat Ivana Pilipa a Jana Bubeníka z kubánského vězení. Zuzka Rujbrová přijela do Havany za "comandantem" jako delegátka KSČM. Vladimír Pavlíček, první československý velvyslanec v porevoluční Kubě, běžně zval Castra k sobě domů na večeři.

FOTOGALERIE CASTRO V ČESKOSLOVENSKU: ZDE

TÝDEN.CZ vyhledal Čechy, kteří se potkali Fidelem Castrem. Jak vzpomínají na setkání s kubánským prezidentem-diktátorem, který v úterý oznámil odchod? Například Vladimír Pavlíček byl na Kubě od roku 1960 jako československý velvyslanec. S Castrem se vídal skoro každý týden. "Československo bylo na Kubě po revoluci mezi prvními, třeba Sověti dorazili až sedm měsíců po nás. Takže proto jsem měl s Castrem blízké vztahy," vzpomíná bývalý diplomat Pavlíček, dnes osmaosmdesátiletý důchodce žijící na pražském Barrandově. I díky tomu má na Castra spoustu osobních vzpomínek.

Chodil k nám na párky a plzeňské

"Často mé manželce zavolala Fidelova tajemnice, jestli nám něco nezbylo a jestli by nemohl přijít na večeři. Měl totiž hrozně rád plzeňský pivo a párky," vzpomíná Pavlíček.

Kubánskému vůdci se prý také líbily české ženy. "Když u nás byla filmová delegace, tak mohl nechat oči na našich herečkách. Byla tam tehdy třeba Alena Vránová, Jitka Smutná nebo Karla Chadimová. Moc je chválil. Vypravil se pak s námi i do biografu na Němou barikádu," vybavuje si Pavlíček.

Pithart a Castro: šest hodin v učeném rozhovoru

Úplně jiné setkání zažil s Castrem v roce 2001 Petr Pithart. Jako předseda Senátu se vypravil do Havany, aby vymohl propuštění poslance Ivana Pilipa a bývalého studentského aktivisty Jana Bubeníka z kubánského vězení.

Tam je režim poslal za to, že se setkali s kubánskými disidenty. Oficiální zdůvodnění ovšem znělo, že jsou agenty ve službách USA a podporují kontrarevoluční živly.

Petr Pithart čekal v Havaně na setkání s Castrem několik dní, než jej kubánský lídr pozval na oběd. Ten se nakonec proměnil v šestihodinový rozhovor, při kterém probrali vše možné, od Rakouska-Uherska, přes Pražské jaro až po Václava Havla.

"Castro projevil údiv nad tím, proč jsme se nebránili v srpnu šedesát osm. V tom případě by se prý Kuba postavila na naši stranu a všechno mohlo být jinak. Vlastně mi vyčítal, že jsme se nebránili," vzpomíná po sedmi letech Pithart.

Zajímal se o Čechy za monarchie...

Fidel Castro a lidská práva

1948 - obviněn z vraždy ministra sportu 1965 - na Kubě zřízeny pracovní tábory pro politické odpůrce 1998 - Nadace pro lidská práva na Kubě vznesla žalobu na Castra pro genocidu, mučení  a terorismus, obvinění se týkají 51 vražd a asi 200 případů mučení, režim má podle nadace odpovědnost za 18 tisíc vražd 1999 - bývalý kubánský špión Rodríguez obvinil Castra z podpory teroristy Carlose a z pašování drog 2003 - Castrův režim odsoudil 75 politických vězňů většinou na 20 let vězení, dodnes jich propustil jen čtrnáct

"Taky se třeba ptal: ano, tak vy Češi jste měli za monarchie svůj zemský sněm. Ale jak to bylo se Slováky? Ti jej snad neměli, nebo ano? Který dnešní státník nota bene na americkém kontinentu s vámi povede takovou rozpravu? Vždyť my jsme po hodině a půl byli teprve u našich legií v Rusku...", vzpomíná Pithart.

Na Bubeníka s Pilipem se dostala řeč až nakonec. "On říkal: jen si je vezměte, mají už minutu své slávy a my je tu nepotřebujeme. Ale nemyslete, že vám je dám rovnou do letadla. To by bylo trochu moc, že...".

Z Kuby pak Pithart skutečně odletěl s prázdnou. Kubánské úřady propustily Bubeníka s Pilipem až dva dny poté. S Čechy se Castro nestýkal jenom na Kubě, sám také třikrát vyrazil na návštěvu do Československa.

Castro: čestný doktor Univerzity Karlovy

Poprvé přijel v červnu 1972, kdy ho pozval Gustáv Husák. Československo tehdy potřebovalo napravit pověst "pošramocenou" Pražským jarem, mezi jehož kritiky patřil i Castro, takže se mu v Praze dostalo velkolepého přijetí. Na Hradě převzal Řád bílého lva, v Karolinu pak čestný doktorát Univerzity Karlovy.

Ten nosí Castro dodnes, protože univerzita nemá žádnou právní cestu, jak by ho mohla titulu zbavit. Na krátkých návštěvách Československa byl Castro ještě v září 1973 a v listopadu 1986, po sametové revoluci už pochopitelně nikdy.

Stranická delegace do Havany - rok 2001

S rokem 1989 také skončily návštěvy českých politiků na Kubě. S jednou výjimkou - poslanců KSČM. V roce 2001 se s Castrem setkala tehdejší místopředsedkyně strany Zuzka Rujbrová. Do Havany přijela na oficiální návštěvu.

"Fidel Castro mne navštívil v bungalovu, ve kterém jsem byla v Havaně ubytovaná. Zpočátku působil hrozně zvláštním dojmem, byl to unavený stařec. Postupně se ale sám nabíjel a pozorně poslouchal," vzpomíná na stranickou cestu Rujbrová.

"Zajímala ho bytová situace u nás anebo třeba výše průměrné mzdy. Měl taky obrovský zájem o využívání internetu. Divil se, proč KSČM nevyužívá internetové rádio," vzpomíná komunistka Rujbrová.

Poradcem Castrovy vlády

Velmi blízko měl ke Castrovi také ekonom Valtr Komárek. Byl totiž poradcem kubánského ministra průmyslu Che Guevary. Ten si ho v šedesátých letech pozval z Československa, protože se mu zamlouvalo, že mladý český ekonom chce rozvíjet lehčí průmysl, ne jen válcovny a ocelárny.

S Guevarou se Komárek nakonec spřátelil, s Castrem se vídal jen občas. "Castro byl obrovský řečník, Kubánci ho zbožnovali, byl jejich "Pepé". Mluvil šest i víc hodin spatra, chrlil informace. Fidel je nesmírně sečtělý člověk," vzpomínal Komárek po sametové revoluci v novinovém rozhovoru.

Foto: ČTK, Jan Zatorsky