Sedmdesáté výročí Hirošimy
Češi mají překvapivý podíl na výbuchu první atomové pumy

Když 6. srpna 1945 v 8.15 ráno vybuchla nad Hirošimou atomová puma, nikdo netušil, co vše společného mají s novou zbraní a jejími ničivými následky Češi či krajané s českými kořeny. Překvapivě hodně.

Málokdo třeba ví, že na jednu takovou českou stopu lze narazit třeba v Brně na tamním nejživějším rynku, konkrétně na domě číslo popisné 3 na náměstí Svobody. "V tomto domě se narodil světově významný fyzik Georg Placzek (1905-1955)," stojí na plaketě s reliéfem brýlatého muže. O atomovce sice ani muk, ale tenhle brněnský rodák a absolvent místního gymnázia to přitom dotáhl až do nejužšího vědeckého štábu projektu Manhattan, který připravoval atomovou bombu. A Placzekův vědecký šéf Robert Oppenheimer byl zároveň i jeho blízkým přítelem a oba spolu v pondělí 16. července 1945 napjatě sledovali i první pokusný výbuch jaderné pumy v americké poušti. Coby brněnský Žid se Placzek tehdy pravě dozvídal podrobnosti o hrůzách koncentračních táborů, v nichž zahynula většina jeho příbuzných, takže k rychlému dokončení "pekelného stroje" ho určitě popohánělo i tohle trauma.

Českých stop spojených s první atomovou pumou je více. Jedním z dvanácti pečlivě vybraných a prověřených členů posádky letounu Enola Gay, který svrhl bombu na Hirošimu, byl seržant českého původu a palubní střelec Joe Stiborik (1914-1984), jehož rodiče přišli do Spojených států z Vysočiny. A seržant Stiborik tak byl i u toho, když druhý pilot letounu Robert Lewis po výbuchu atomovky nad Hirošimou pronesl podnes památnou větu: "Můj bože, co jsme to udělali!"

V následujícím líčení agentury United Press z 8. srpna 1945 by také asi málokterý našinec objevil české stopy: "Úřední snímky pozorovacích letounů ukazují, že jen několik železobetonových koster uniklo ničivé síle." Přitom jedinou výraznou stavbou, která přežila výbuch v Hirošimě, byl secesní Průmyslový palác se železobetonovou kupolí, jenž tu v roce 1915 vystavěl český architekt Jan Letzel (1880-1925) a jehož trosky jsou dnes pod názvem Atomový dóm (někdy také Památník míru) nejznámějším pomníkem na první jaderný útok na světě. "Na mě ta stavba působí jako vizuálně sugestivní monumentální torzo. Emocionální středobod s pomyslnou trnovou korunou," svěřil se časopisu TÝDEN režisér Radovan Lipus, který v Japonsku o Letzelovi natočil jeden z dílů svých dokumentárních Šumných stop.

* Brněnský rodák a atomový fyzik Georg Placzek zemřel za podivných okolností. Jak jeho smrt souvisela s atomovou pumou?

* Kolik turistů ročně navštíví Atomový dóm v Hirošimě, tedy stavbu náchodského rodáka Jana Letzela?

* Co zajímavého zůstalo v pozůstalosti po letci Stiborikovi, jehož rodiče pocházeli z Vysočiny?

* Jak o prvním výbuchu atomové bomby nad Hirošimou referoval v srpnu 1945 český tisk?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 3. SRPNA.