Roztržka
Češi propustili Fajáda, USA jsou v šoku: Povzbudí to teroristy!
04.02.2016 17:45 Aktualizováno 04.02. 20:55
Velvyslanectví Spojených států v Praze velmi ostře kritizovalo rozhodnutí české vlády, která podle něj odmítla vydat do USA Libanonce Alího Fajáda a Chálida Marabího. Pro takový verdikt neexistuje žádné ospravedlnění, oba muži jsou velmi nebezpečné osoby, uvedli Američané. Vážně tím podle nich utrpí spolupráce orgánů činných v trestním řízení obou zemí a pouze to povzbudí zločinecké skupiny a teroristy po celém světě. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) si ale myslí, že český postup byl v souladu se zákony a Američané by to měli respektovat.
Fajád a Marabí podle velvyslanectví čelí u amerického federálního soudu obžalobě z přípravy vražd zaměstnanců americké vlády, z pokusu použít protiletadlovou střelu a z pokusu poskytnout materiální podporu teroristické organizaci.
"Pražský vrchní soud se jejich případem zabýval a souhlasil s tím, že můžou být vydáni do Spojených států. Neexistuje žádné ospravedlnění toho, že tyto nebezpečné osoby byly propuštěny. Vážně tím utrpí spolupráce orgánů činných v trestním řízení našich dvou zemí a pouze to povzbudí zločinecké skupiny a teroristy po celém světě," uvádí se v prohlášení.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který o nevydání rozhodl, označil své rozhodnutí za "mezinárodně-politické". "Rozhodoval jsem se na základě celé řady věcí od zvážení povahy skutku a důkazů, až po určité informace zpravodajského rázu, které bohužel nemohu specifikovat," prohlásil. Mezi takové informace podle něj patří i to, zda měl na jeho rozhodnutí podíl fakt, že v Libanonu byla unesena pětice Čechů. Spojitost nevydat Fajáda do USA s případem Čechů zadržovaných v Libanonu připustil ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Pelikán, který měl na konečné rozhodnutí o extradici tříměsíční lhůtu od poloviny prosince, podle Sobotky postupoval v souladu s českými zákony. Naši partneři by to měli respektovat, napsal premiér v reakci na kritiku USA.
Fajád po propuštění z vazby, kterou trávil v pankrácké věznici,. odletěl ve čtvrtek večer do Libanonu, předpokládá Fajádův advokát Vladimír Řičica.
Fajád byl v Česku držen ve vazbě od dubna 2014 a byl obviněn ze spolupráce s teroristy. Po žádosti Spojených států pražský vrchní soud v polovině loňského prosince potvrdil, že Fajád může být do USA vydán, stejně jako další dva spoluobvinění - Faouzi Jaber a Chálid Marabí. Trojice svou vinu i vydání odmítala. Mužům v USA hrozí až doživotí.
Tisková zpráva velvyslanectví Spojených států v Praze: |
Jsme šokováni rozhodnutím české vlády propustit Alího Fajáda a Chalída El Marábího. Tito muži čelí u amerického federálního soudu obžalobě z přípravy vražd zaměstnanců americké vlády, dále z pokusu získat, přepravit a použít protiletadlové střely a z pokusu poskytnout materiální podporu teroristické organizaci. Pražský vrchní soud se jejich případem zabýval a souhlasil s tím, že můžou být vydáni do Spojených států. Neexistuje žádné ospravedlnění toho, že tyto nebezpečné osoby byly propuštěny. Vážně tím utrpí spolupráce orgánů činných v trestním řízení našich dvou zemí a pouze to povzbudí zločinecké skupiny a teroristy po celém světě. |
Stropnický v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že podmínkou propuštění pěti Čechů bylo, aby Česká republika nevydala Fajáda Američanům. "Pět lidí se sem vrátí v pořádku, pokud Fajád nebude vydán do Spojených států. Je to svázané," prohlásil Stropnický. Česko podle serveru Neovlivní.cz záměr vyměnit své občany držené v Libanonu za Fajáda s Američany konzultovala. Skutečným důvodem tlaku na vydání Fajáda totiž možná nebyly údajné trestné činy, ale detailní informace o obchodu se zbraněmi ve vztahu k Ukrajině, kterými Libanonec disponuje, uvádí internetový deník.
Případ zmizení Čechů v Libononu v Česku vyšetřuje policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Český rozhlas - Radiožurnál dnes bez udání zdroje uvedl, že kriminalisté tohoto útvaru prošetřují i to, zda si někdo z pětice nejel do Libanonu pro peníze. Ve hře je podle rozhlasu podezření z podvodu a korupce.
Výběr diplomatických střetů mezi ČR a USA |
Březen 2008 - Zpráva amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě uvedla, že přestože česká vláda chrání práva svých občanů, je v zemi nadále velkým problémem korupce a vynutitelnost práva. Dokument zmínil aféru bývalého lidoveckého ministra Jiřího Čunka nebo sociálnědemokratického expremiéra Stanislava Grosse. Tehdejší český premiér Mirek Topolánek kritiku ostře odmítl s tím, že "... země, která umožňuje mučení zajatců, mě jen těžko může poučovat o tom, jak jsou porušována lidská práva u nás". Březen 2009 - Český premiér Mirek Topolánek se v Evropském parlamentu ostře vyjádřil k americkým státním zásahům do ekonomiky v rámci boje proti finanční krizi. Názor "šéfa" EU (ČR tehdy předsedala Unii), že americká opatření pro boj s hospodářskou krizí jsou "cestou do pekel", se dostal na přední stránky deníků Financial Times a International Herald Tribune či do hlavního vysílacího času CNN. Květen 2011 - Petr Hájek, vicekancléř prezidenta Václava Klause, označil v rozhovoru se serverem Parlamentní listy.cz život a smrt teroristického vůdce Usámy bin Ládina za mediální fikci. Podle tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga vzbudily tyto výroky neblahou pozornost a znevážily jméno Česka. Všimly si jich média v USA, například Wall Street Journal napsal: "Můžeme jen doufat, že prezident Klaus je schopný oddělit zrno od plev, co se týče názorů jeho poradců". Klaus se od Hájkových názorů distancoval. Duben 2015 - Prezident Miloš Zeman řekl serveru Parlamentní listy.cz, že americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro má dveře na Hrad zavřené. Diplomat Zemana před tím kritizoval kvůli chystané cestě do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války. Moskevské oslavy se rozhodla bojkotovat řada západních politiků, mimo jiné na protest proti ruské anexi ukrajinského Krymu. Potom, co se na Zemana snesla vlna kritiky a za Schapira se postavil Washington, vysvětloval ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček prezidentova slova tak, že Zeman měl na mysli jen jednu konkrétní připravovanou schůzku. Znepokojení Zemanovým postojem vůči Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi dal v listopadu 2014 najevo také vlivný americký senátor a neúspěšný prezidentský kandidát John McCain. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.