Češi v nadcházejících dnech rozhodnou o tom, zda jim bude nadále vládnout Andrej Babiš v čele hnutí ANO, nebo volební koalice Spolu, kterou sestavily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a Piráti se Starosty. Tato tři seskupení jsou označována za největší favority voleb. Lidé mají na výběr ještě další dvě desítky volebních seskupení, z nichž má nejlepší vyhlídky na opětovný vstup do Sněmovny SPD Tomia Okamury.
Hlasování bude nejrozsáhlejším testem, jak byli lidé spokojeni s působením současných devíti sněmovních stran, které bylo v posledních letech ovlivněno zejména epidemií koronaviru, a nakolik se přikloní k některému z nových uskupení. Díky nim by se mohl počet sněmovních stran udržet, nebo dokonce znovu zvýšit, pokud v dolní komoře setrvají vládní ČSSD i KSČM, která vládu tolerovala.
Hnutí ANO je považováno za hlavního adepta na vítěze voleb, jeho pozici zřejmě neohrozí ani růst cen, ani nejnovější kauza kolem Babišova nákupu nemovitostí na francouzské Riviéře. Stejně jako před čtyřmi lety není jisté, že očekávané vítězství dokáže zúročit sestavením většinové vlády. Partnery pro vládnutí bude muset Babiš, jenž v kampani zdůrazňoval nutnost stability a kontinuity, hledat mezi stranami mimo obě volební koalice, které vládnutí s ním vyloučily. Prezident Miloš Zeman už předem slíbil, že šanci sestavit vládní kabinet dá předsedovi vítězné strany či hnutí, nikoli koalice. Bude ho moci pověřit opakovaně, třetí nominaci předkládá předseda Sněmovny.
Koalice Spolu a Pirátů se Starosty proto budou spoléhat přinejmenším na to, že se jim podaří získat ve Sněmovně většinu. ODS obhajuje 25 křesel, Piráti 22 míst, KDU-ČSL deset a TOP 09 sedm a STAN šest mandátů, dohromady 70 míst. ANO obhajuje 78 mandátů, jeho vládní partner z ČSSD 15 míst, stejně jako KSČM. V případě levicových stran je s ohledem na postupný úbytek jejich popularity v posledních letech otázkou, zda překonají potřebnou pětiprocentní hranici a zda je nevystřídá v dolní komoře například nové hnutí Přísaha bývalého policisty Róberta Šlachty. Protiimigranstké hnutí SPD obhajuje zbylých 22 křesel.
Letošní volby do Poslanecké sněmovny jsou osmé za 28 let existence samostatné České republiky. O přízeň zhruba osmi milionů voličů usiluje 22 volebních uskupení, což je o devět méně než při minulých volbách v roce 2017. O hlasy voličů se uchází aktuálně 5242 kandidátů. Na jedno poslanecké křeslo tak připadá zhruba 26 uchazečů. To, které strany budou nejúspěšnější, by mohla ovlivnit i volební účast. Obvykle se pohybuje kolem 60 procent.
Volební místnosti v ČR, jichž je téměř 14 800, budou otevřeny tento pátek a sobotu stejně jako většina ze 111 volebních místností v zahraničí. Na americkém kontinentu se bude hlasovat kvůli časovému posunu už ve čtvrtek a v pátek. O tom, jak letos vybírali, se lidé dozvědí v sobotu po ukončení hlasování na volebním webu. Výsledky z většiny volebních okrsků by mohly být podle zkušeností z minulých voleb známy už v sobotu do 18.00.
