Jen necelá polovina Čechů si myslí, že členství v EU je dobrá věc. Přitom podle 68 procent dotázaných má naše země z tohoto členství prospěch. Podle sociologů Jana Herzmanna a Ivana Gabala jsou však tyto rozdílné postoje pochopitelné. Údaje přinesl nový výzkum Eurobarometr.
Podle Jana Herzmanna, který z výsledků dotazování Eurobarometru vypracoval národní zprávu, byly nejzajímavější dvě odpovědi, na nichž se česká společnost téměř unisono shodla. Celých 93 procent Čechů podpořilo návrh, aby Evropská unie do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů o pětinu. „Jestli mě ve zprávě něco překvapilo, bylo to to, jak vysokou podporu má zavedení této regulace,“ komentoval zjištění Herzmann.
Podle 87 procent Čechů by také Evropská unie měla mít v kompetenci obrannou a bezpečnostní politiku členských zemí, v celé EU má tato myšlenka podporu o 10 procentních bodů nižší. Výzkum také ukázal, že většina obyvatel ČR (56 procent) podporuje evropskou ústavu. „Lidí jsme se ovšem ptali na názory, nikoli na to, zda by ústavu podpořili v referendu,“ upozornil Herzmann.
Sociolog Ivan Gabal upozornil na rozpor mezi tím, že Češi vnímají EU jako přínosnou (68 procent), ale zároveň si čím dál méně myslí, že to je dobrá věc (46 procent). „Rozdíl je v tom, že Češi už v unii jsou, zabydlují se v ní. A jako v novém domě vidí, že by byla potřeba lepší koupelna, častější úklid a vyměnit topiče,“ ilustroval. „Podle mě jsou tyto údaje docela dobrou zprávou,“ dodal.
Gabal dále zdůraznil, že Češi označili jako zdroje sounáležitosti s EU především společnou kulturu, historii a hodnoty. Až na čtvrté místo dali hospodářství, které se však v rámci celé EU dělí s kulturou o prvenství. „Pojetí evropanství má pro Čechy řádově hlubší význam než ekonomický přínos,“ vysvětlil a poznamenal, že i mezi přínosy EU řadí Češi na první místo volný pohyb osob – tedy svobodu.
Tento Eurobarometr je podle Ivana Gabala přelomový v tom, že začíná odrážet názory Čechů na fungování EU. „V době přistoupení se Česká republika soustředila na to, aby přežila samotný vstup, a konzistentní veřejné mínění o evropských institucích tu neexistovalo,“ vysvětlil. Česká vláda by proto ve svých aktivitách měla více zohlednit názory občanů, kteří jsou mnohem spokojenější s fungováním evropských než českých institucí a kteří jsou ochotni kompetence v oblasti bezpečnosti, ekologie nebo zahraniční politiky převést na „bruselskou“ úroveň.
Šetření se na přelomu dubna a května zúčastnilo přes tisíc Čechů, s každým z nich tazatel vyplnil téměř čtyřicetistránkový dotazník.
Foto: ČTK
