V letošním prvním pololetí pořídili Češi u notářů 13 419 závětí, což je o 1945 meziročně více a dosud nejvyšší pololetní počet. Ve čtvrtek o tom informovala Notářská komora ČR. Přestože statistický údaj meziročně narůstá, v západní Evropě jsou počty závětí u notáře četnější.
Pandemie covid-19 počet závětí sepsaných notářem zásadně neovlivnila. "Už první dva kvartály tohoto roku ale naznačují, že letos můžeme očekávat nárůst posledních vůlí v řádu tisíců," uvedl prezident Notářské komory Radim Neubauer.
Zájem o závěti od notáře se v tomto roce podle něj proti loňsku zvedá. "Lidé většinou předcházejí možným sporům mezi příbuznými, které by po jejich smrti mohly nastat, nebo chtějí zamezit dědění podle zákonných dědických tříd. Svůj majetek neodkazují příbuzným, ale svým kamarádům či institucím, na které dědické třídy nepamatují a které můžete za dědice povolat pouze prostřednictvím závěti," upozornil.
Mezi další výhody posledních vůlí sepsaných a evidovaných u notáře patří například možnost dědictví podmínit. Závěť sepsaná doma s sebou podle něj nese i riziko, že nebude nalezena, případně že ji objeví dědic, který očekával větší díl majetku, a před ostatními nález zatají.
Pokud někdo sepisuje závěť doma, musí dbát na to, aby splňovala věcné i formální požadavky, jejichž nedodržení by mohlo způsobit její neplatnost. V případě popsání podmínek, za kterých bude konkrétní majetek zděděn, je důležité také určit, co se s ním bude dít do doby splnění podmínky, případně kdo bude majetek spravovat.
Každá závěť, která je sepsána u notáře, se zapíše do centrální evidence pořízení pro případ smrti. Zůstavitel tak má jistotu, že po jeho smrti bude podle této závěti v pozůstalostním řízení děděno. Notář jako soudní komisař, který řízení vede, v této evidenci na začátku pozůstalostního řízení povinně zjišťuje, zda zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti.
