Mise OSN
Česká armáda bude moci vyslat vojáky do Mali a na Golany

Česká armáda bude moci vyslat do Mali a na Golanské výšiny až 30 vojáků, a to včetně speciálních sil. Mise pod patronátem OSN podpořila sněmovna, Senát je schválil už dřív. Mise na Golany ale měla v dolní komoře namále. Na žádost opoziční ODS, která ji kritizovala, o ní poslanci hlasovali zvlášť. Prošla až napodruhé nejtěsnější nutnou většinou, když zvedli ruku pro i někteří poslanci opozičních TOP 09 a Starostů.

Nasazení vojáků do konce příštího roku vyjde ministerstvo obrany na 182 milionů korun. Úřad bude část peněz požadovat po OSN.

V Mali již česká armáda působí pod patronací mise Evropské unie. Podílí se na výcviku maliských vojáků, hlídá také velitelství mise v hlavním městě Bamaku na jihu státu. Jde o místa, kde je bezpečnostní situace poměrně klidná. Nový mandát umožní vyslání až 25 vojáků z 601. skupiny speciálních sil generála Moravce. Působit budou na severu africké země, kde se odehrávají boje s islámskými radikály. V misi MINUSMA pod OSN budou spolupracovat s nizozemskými vojáky.

Dalších až pět důstojníků chce česká armáda vyslat na Golanské výšiny do mise OSN UNDOF. Do Izraele by měli ve skutečnosti zamířit podle dřívějších informací tři vojáci, mají působit společně s irskými vojáky ve vedení mise. Kdyby OSN požadovala navýšení české účasti, odjet by mohli podle mandátu další dva vojáci.

Prezident Miloš Zeman dlouhodobě prosazoval rozsáhlejší zapojení českého vojska na Golanech. Viděl v tom možnost boje proti islámskému terorismu. Vedení armády ale namítalo, že mise OSN je nebojová a kvůli válečnému konfliktu v Sýrii fakticky nefunkční. Mandát misí na roky 2015 a 2016 se zapojením na Golanech nepočítal.

Smysl mise na Golanských výšinách zpochybnil předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura. Její zdůvodnění označil za slabé, vláda podle něho pouze vychází vstříc Zemanovi. Ministr obrany Martin Stropnický s takovou interpretací nesouhlasil. V prvním hlasování podpořilo tuto misi jen 89 poslanců. Potom, co toto hlasování zpochybnil František Laudát (TOP 09 a Starostové), už se našlo přesně potřebných 101 hlasů.

Sněmovna projednala také návrh na vyslání pěti stíhaček JAS-39 Gripen na Island, jak jej už dřív schválila vláda. Vzdušný prostor Islandu budou české letouny střežit v červenci a v srpnu celkem šest týdnů. Původně tam mělo být nasazeno kanadské letectvo, které se ale zapojí do operace proti takzvanému Islámskému státu.

České stíhačky by mělo obsluhovat nejvýše 70 lidí. Náklady na misi se odhadují na 24 milionů korun.

Čeští piloti působili na Islandu, který nemá vlastní armádu, už loni na podzim. Celkově půjde o čtvrté nasazení českých nadzvukových letounů v zahraničních operacích. V letech 2009 a 2012 střežily vzdušný prostor pobaltských států.