Výběr informací o dani z nemovitosti v ČR a srovnání její výše s ostatními zeměmi EU (sazba daně z nemovitosti se podle vládního konsolidačního balíčku zvýší dvojnásobně):
- Daň z nemovitosti se řadí mezi majetkové daně a je souhrnným označením daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Příjemcem výnosů daně jsou obce, správu daně zajišťuje stát prostřednictvím jednotlivých finančních úřadů, které poplatníkům zasílají informace s výší stanovené daně. Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny.
- Sazby daně se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanovený podle velikosti obce, a případně místním koeficientem. Obce si od roku 2022 mohou stanovit místní koeficient pro všechny nemovité věci na území celé obce, nebo jen pro všechny nemovitosti na území jednotlivé části obce. Koeficient může být v rozmezí 1,1 až pět s přesností na jedno desetinné místo. Podle dříve platného zákona bylo možné stanovit místní koeficient pouze pro všechny nemovitosti na území celé obce, a to pouze ve výši dva, tři, čtyři a pět.
- Za zdaňovací období se považuje kalendářní rok. Daň, která přesáhla částku 5000 korun, je splatná ve dvou stejných splátkách do konce května a do konce listopadu. Pokud celková daňová povinnost u jednoho správce daně činí méně než 30 korun, daň se neplatí. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 korun.
- Dnes představený vládní konsolidační balíček přinese dvojnásobné zvýšení daně z nemovitosti. Dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně má po jejím zvýšení od příštího roku jít i do státního rozpočtu. Příští rok to vynese devět miliard korun, v roce 2025 dalších 300 milionů korun. V loňském roce se na dani z nemovitosti vybralo 12,42 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta více. Stát přitom nese podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) náklady na správu daně 1,2 miliardy korun.
- Opoziční hnutí ANO a SPD plánované zvýšení daně z nemovitosti již před časem kritizovaly, nesouhlasí s ním ani Sdružení místních samospráv ČR (SMS), podle kterého by nastavení a výnosy této majetkové daně měly zůstat výlučně v kompetenci obcí, protože jsou to obecní rozpočty, na koho dopadají související náklady, jako je třeba údržba místních komunikací. Také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vnímá jako zbytečnou komplikaci, že by se měly obce nově dělit se státem o výnos daně z nemovitosti. "Asi lepší variantou by bylo změnit rozpočtovým určením poměr, kterým si mezi sebe dělí výnosy stát a obce u jiné daně tak, aby stát dostal o šest miliard navíc. Zároveň by mohl obce motivovat, ať dorovnají snížení svých příjmů zvýšením daně z nemovitostí," řekl Sobíšek.
- Daň z nemovitosti je v ČR v mezinárodním srovnání nízká, výnosy z ní patří k nejnižším v rámci EU i zemí OECD.
Podíl inkasa daně z nemovitosti na HDP ve vybraných zemích EU:
Lucembursko 4,02
Francie 3,82
Belgie 3,56
Řecko 2,99
Španělsko 2,73
Itálie 2,54
Dánsko 1,88
Nizozemsko 1,69
Portugalsko 1,59
Finsko 1,51
Polsko 1,28
Německo 1,24
Irsko 1,13
Švédsko 0,96
Lotyšsko 0,89
Maďarsko 0,87
Rakousko 0,63
Slovinsko 0,62
Rumunsko 0,60
Slovensko 0,48
Litva 0,30
ČR 0,20
Estonsko 0,19
Zdroj: Vláda ČR
