České gripeny coby strážci sousedů Ukrajiny? Prý stačí říct

Pokud bude požádána, je Česká republika připravena poskytnout svá vojenská letadla k ochraně nebe nad státy blízkými Ukrajině. Hovoří se například o hlídání vzdušného prostoru Rumunska, které s Ukrajinou přímo sousedí. Zatím ale k takové žádosti nedošlo. V České televizi to řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Podle Stropnického se zatím nerýsuje česká účast v žádném masivnějším cvičení NATO, které by tak reagovalo na ruské vojenské aktivity na Ukrajině.

Stropnický uvedl, že na základě žádosti Varšavy již Spojené státy poslaly několik dodatečných stíhaček F-16 na jednu z polských leteckých základen. Pokud bude Česko požádáno, je připraveno vyslat k ochraně nebe nad některou z partnerských zemí i své nadzvukové gripeny. "Jedná se ještě o hranici Rumunska s Ukrajinou," řekl Stropnický.

Čeští vojenští stíhači jsou podle ministra obrany "nepochybně" připraveni. "To není tak, že my bychom dopředu něco nabízeli. My jsme prostě na své úrovni připraveni a až budeme požádáni, jsme schopni tu kapacitu dodat," upřesnil Stropnický.

Před několika dny se také objevila zpráva, že by se česká armáda mohla účastnit větších vojenských manévrů společně s USA, Polskem, případně dalšími partnery ze Severoatlantické aliance. "Nic takového není na obzoru," řekl dnes Stropnický. Podle něj si i ruský prezident Vladimir Putin dobře uvědomuje, že úvahy o vstupu ruských vojsk na ukrajinské území "jsou scénáře s kategorie science-fiction".

Podle informací ČTK představitelé ministerstva obrany doopravdy jednají o společném cvičení s USA a Polskem. Nejedná se však o manévry, které by partneři začali plánovat až nyní, po vstupu ruských vojsk na Krym. Naopak, jde o déle připravované cvičení. "Resort ministerstva obrany ke společným aktivitám účasti USA, Polska a České republiky vede jednání na pracovní úrovni. Případné zapojení armády České republiky je podmíněno rozhodnutím vlády," řekla ředitelka odboru komunikace ministerstva obrany Mira Třebická.

O možném vyslání leteckých sil k ochraně vzdušného prostoru nedaleko Ukrajiny se začalo hovořit v souvislost s dnešním vyjádřením vrchního velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě Philipa Breedlova, který uvedl, že ruská armáda disponuje u východních hranic Ukrajiny značnou silou a dokázala by se prolomit i do moldavského separatistického Podněstří. Podle NATO může ruská armádní pohotovost představovat hrozbu pro Moldavsko.

Ruské ministerstvo obrany nicméně dnes ústy svého náměstka Anatolije Antonova prohlásilo, že dodržuje všechny mezinárodní dohody týkající se maximálního možného počtu vojenských jednotek u ukrajinských hranic.

Proruské separatistické Podněstří se po krátké válce v roce 1992 za podpory Moskvy odtrhlo od Moldavska, ale jeho nezávislost dosud žádný stát neuznal. Rusko má v tomto regionu své vojáky, jež označuje za "mírové síly", a představitelé Podněstří po anexi Krymu ucítili příležitost následovat příkladu černomořského poloostrova. Šéf podněsterského parlamentu minulý týden ruské poslance požádal o připojení k Rusku.