Českým gripenům končí hlídková služba nad Islandem. Vzdušný prostor tohoto ostrovního státu budou čtyři české stíhací letouny střežit do úterní půlnoci. Za téměř měsíční misi piloti nemuseli vzlétnout k ostré akci, podnikli ale přes sedmdesát cvičných letů a nalétali přes 140 hodin. Řekl to na letecké základně Keflavík mluvčí jednotky Tomáš Maruščák. Vojáky v pondělí na Islandu navštívil ministr obrany Matin Stropnický (ANO).
Čtyři české stroje, s pátým gripenem v záloze, střeží islandský vzdušný prostor od 29. července. Při ostraze severského státu, který nemá vlastní armádu, vystřídali kanadské kolegy. Ti byli převeleni do bojů proti radikálům z Islámskému státu.
Za piloty na Island vládním speciálem přiletěl Stropnický. Již za hranicemi islandského vzdušného prostoru letoun s ministrem a jeho doprovodem přivítali dva gripeny. Vládní airbus pak doprovodili až na leteckou základnu.
"Vzhledem k tomu, že se mise našich vojáků blíží ke konci, chci jim především poděkovat za odvedenou práci. Na přípravu mise od žádosti Severoatlantické aliance do odletu neměli příliš mnoho času, přesto dokázali vše perfektně připravit," poznamenal Stropnický.
Českou jednotku na Islandu tvoří včetně pozemního personálu asi sedm desítek vojáků. Zatímco piloti se ihned po skončení mise vydají, opět s tankováním za letu za pomoci italského tankovacího letadla, zpět na domovskou čáslavskou základnu, technici na Islandu zůstanou o několik dní déle. Za úkol budou mít připravit na přesun veškerý materiál.
Česká armáda má ze Švédska od výrobce Saab pronajato čtrnáct gripenů. Nynější islandská mise je již čtvrtým nasazením těchto stojů k ochraně vzdušného prostoru členských států NATO. V letech 2009 a 2012 hlídkovaly nad pobaltskými státy, Island střežili také loni na podzim. Několikrát byli tehdy uvedeni do vyšší pohotovosti, k ostrému startu ale povoláni nebyli. Do vzduchu se tak, stejně jako letos, dostali pouze díky cvičným letům.
