České gripeny, které budou na podzim hlídat nebe nad Islandem, mohou být poprvé při zahraniční misi vyzbrojeni raketami dlouhého dosahu pro ničení vzdušných cílů, uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Čeští stíhači budou hlídat islandský vzdušný prostor již potřetí, do akce nyní armáda vyšle především nováčky. V minulosti se Island potýkal s provokacemi ruských vzdušných sil.
"Mise typu Air Policing patří mezi hlavní úkoly Armády České republiky v rámci našeho letošního působení v zahraničních operacích. Snažíme se tak rozšířit spektrum schopností nasaditelnosti našich vzdušných sil," sdělil náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
České jednotce o síle asi 70 mužů a žen bude velet Jaroslav Tomaňa, velitel 211. taktické letky 21. základny taktického letectva Čáslav. Řekl, že přípravy na misi jsou již "v plném proudu". "V současné chvíli se soustředíme na kurzy a školení, které jsou součástí plánu přípravy. Všichni příslušníci pozemního personálu musí absolvovat například kurz S.E.R.E. - B (survival, evasion, resistence a extraction)," poznamenal Tomaňa. V červenci všichni účastníci mise čeká zdravotní kontrola. Plánuje se také přeprava materiálu i lidí nebo i přeletu letounů JAS-39. "Odlet první části uskupení je plánován na konec září," uvedl Tomaňa.
Armáda počítá, že i letos piloti na Island přeletí za pomoci leteckého tankeru, ze kterého budou za letu čerpat palivo. Tanker by mohl zajistit partner čáslavské základny, kterým je národní garda z americké Nebrasky. Ta má v Evropě dva tankery KC 135. České letectvo jedná i dalšími zeměmi, které tyto schopnosti mají, tedy třeba Itálie, Německo nebo Francie.
Gripeny by mohly poprvé nést rakety vzduch-vzduch
Zároveň ale armáda nevylučuje jako druhou variantu, že letouny na Island doletí s mezipřistáním, při kterém by doplnily palivo. Je to i záložní varianta pro případ, že by měl tanker či gripeny technické potíže. "V takovém případě musí být piloti připraveni provést přistání na záložním letišti, letoun doplnit palivem a připravit pro opakovaný vzlet bez asistence pozemního personálu," poznamenal Tomaňa.
Na Islandu stejně jako v minulosti budou nasazeny čtyři gripeny, pátý bude záložní. "Naše gripeny by poprvé při plnění úkolů v zahraničí mohly být vyzbrojeny raketami AMRAAM (vzduch-vzduch). Pro piloty to bude nová zkušenost a příležitost k výcviku mimo české území," poznamenal Stropnický.
Drtivá většina vojáků, kteří na Island odletí, je složena z příslušníků 21. základny taktického letectva Čáslav, kteří se neúčastnili mise na Island v letech 2014 a 2015. "Bylo by jednoduší pro samotné splnění úkolu složit uskupení z příslušníků, kteří již misi na Islandu absolvovali, ale to není cesta, kterou jsme se rozhodli jít. Hlavní prioritou při výběru osob bylo rozšíření operačních a bojových schopností u 21. základny," podotkl Tomaňa.
Island je sice zakládajícím členem NATO, nemá ale vlastní armádu. Nad jeho vzdušným prostorem tak hlídkují jeho spojenci. Nestřeží pouze ostrov, ale i asi 200 kilometrů široký pás kolem něj.
