Dvěma třetinám nemovitých památek v Česku hrozí, že přijdou o zákonnou ochranu a jejich majitelé je budou moci beztrestně třeba přestavět. Nejistotu vyvolal nedávný rozsudek Městského soudu v Praze, podle nějž byl dům v Dolním Javoří na Jičínsku zapsán na památkový seznam chybným postupem.
Stavení na seznam v roce 1984 přidal okresní národní výbor, ale tehdejší zákon takové právo vymezoval jen krajskému. Ministerstvo kultury proti verdiktu podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Píše to Mladá fronta Dnes.
O zákonnou ochranu by mohly přijít památky, jejichž majitelé by vznesli dotaz k ministerstvu kultury. "V obdobných případech by ministerstvo kultury muselo rozhodovat obdobně, a tento závěr by tedy muselo promítnout ve všech případech, kdy by v budoucnu rozhodovalo," sdělila deníku mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Stejným způsobem jako dům v Dolním Javoří, což je místní část Lázní Bělohrad, v minulosti získalo ochranu zhruba 25 tisíc památek v Česku, třeba i hrad Pernštejn, klášter paulánů ve Vranově u Brna nebo domy v židovském ghettu v Třebíči.
O situaci, která se týká objektů zapsaných na památkový seznam do roku 1988, podle MfD minulý týden jednali s ministerstvem kultury památkáři. "Situace se jeví děsivě. Památky by mohly být doslova vyrabovány. Případně rovnou zbořeny majiteli, kteří by využili toho, že jim za to nehrozí žádná sankce. Takových je samozřejmě celá řada," uvedl historik architektury Zdeněk Lukeš. Nejasná by byla situace u dotací na opravy památek, jestli je jejich vlastníci dostali oprávněně.
Památkáři mohou v případě, že ministerstvo nějakou budovu o ochranu svým vyžádaným rozhodnutím připraví, obratem znovu podat žádost o zapsání mezi památky, píše deník. Do doby, než řízení skončí, má v takovém případě stavba stejnou ochranu, jako by už památkou byla. Památkáři ale připouštějí, že pokud by se lidé snažili svoje nemovitosti památkové ochrany zbavit po stovkách, nemají šanci podávání nových žádostí stíhat.
