Ministerstvo zahraničí lituje rozhodnutí Ruska odstoupit od smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) a nevidí k němu žádný věcný důvod. Dekret o odstoupení od smlouvy v sobotu podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Česko bude reagovat jako součást Severoatlantické aliance. "Jsme součástí aliance a očekáváme intenzivní jednání na jeho fórech," řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
"Smlouva je základním kamenem bezpečnosti v Evropě a odstoupení od ní může znamenat ohrožení bezpečnosti," tlumočila stanovisko ministerstva zahraničí mluvčí úřadu Zuzana Opletalová. Rusko podle české diplomacie potvrzuje, že ztrácí zájem o kooperativní přístup k řešení bezpečnostních otázek. "Doufáme, že Rusko ustoupí od jednostranných kroků a vrátí se k jednacímu stolu, protože k pozitivním výsledkům může vést věcné vyjednávání, nikoli výhrůžky," uzavřela Opletalová.
Podle politologa Jana Eichlera z Ústavu mezinárodních vztahů je krok Ruska částečně odvetou za snahu Spojených států rozšířit protiraketovou obranu do střední Evropy. "Může to být pohrůžka, ale i otevření cesty k budoucí modernizaci ruské armády bez toho, aby se Rusko muselo ohlížet na závazky," řekl bezpečnostní expert.
Pro Rusko je podle něj typické, že vyhrožuje, na druhou stranu však nemá dostatečnou ekonomickou sílu na radikální zvýšení počtu konvenčních zbraní. "Půjde spíš cestou profesionalizace armády a modernizace techniky, budování mobilnějších jednotek," míní Eichler.
Diskuse o postavení základen protiraketové obrany USA v Česku a Polsku daly podle Eichlera Rusku záminku k vypovězení smlouvy. Smířlivější dikce Západu by podle něj rozhodnutí neovlivnila. Rozhodně podle politologa však nejde o opakování studené války z druhé poloviny minulého století. "Tehdy se spolu vůbec nestýkali. Ne jako dnes, kdy se prezidenti hostí," popsal rozdíl mezi vztahy USA s Ruskem a někdejším Sovětským svazem.
Předseda branného výboru sněmovny Jan Vidím (ODS) považuje odůvodnění Ruska, že jde o reakci na rozšiřování NATO a protiraketové obrany USA, za zástupné. "Putin chce Rusko vrátit na politickou scénu v pozici hegemona a vybral si cestu konfrontace, nikoli spolupráce. To je důvod, proč chce na západní hranici chřestit zbraněmi," řekl.
Podle exministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, který smlouvu v roce 1990 podepisoval, Rusko využilo skutečnosti, že Západ novelizovaný text dokumentu dosud neratifikoval. Smlouva byla podepsána v revidované formě v roce 1999 na summitu OBSE v Istanbulu. Má vstoupit v platnost po ratifikaci všemi 30 účastnickými zeměmi. Země NATO však hodlají smlouvu ratifikovat až poté, co budou ruské síly na severním Kavkaze redukovány na úroveň stanovenou v původní smlouvě.
"Rusko se vrací na scénu a bude se podle toho taky tak chovat," řekl Dienstbier. Stejně jako Eichler upozornil na vstřícné chování amerického prezidenta George Bushe k Putinovi. Potřebujeme vytvářet evropskou bezpečnostní politiku, abychom byli velmocí, když se dvě velmoci domlouvají, soudí Dienstbier, o němž se mluví jako o možném prezidentském kandidátovi.
Ilustrační foto: archiv
