Ministr zdravotnictví
Česko potřebuje denně 15 tisíc vyšetřených vzorků a vakcíny na 3,5 milionu dávek

Kapacita testování na covid-19 by se v nemocnicích přímo zřízených ministerstvem zdravotnictví měla zvýšit na 15 tisíc vzorků denně. Novinářům to v pondělí řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle kterého je nyní kapacita v těchto zařízeních zhruba 4000 vzorků denně. V úterý o tom bude jednat s řediteli těchto organizací.

"Dnes je celková kapacita našich organizací kolem 4000 vzorků denně, to nepovažuji za úplně optimální a dostatečné," řekl Vojtěch. Testovací kapacity by se podle něj měly výrazně rozšířit a organizace přímo zřízené ministerstvem zdravotnictví by měly tvořit páteřní síť pro provádění testů na koronavirus. Další místa by podle něj stát do testování zapojoval až při vyčerpání této páteřní kapacity.

Vojtěch uvedl, že v pondělí o rozšíření odběrových míst a posílení testovací kapacity jednal s představiteli pražských nemocnic, protože v hlavním městě je zvýšený výskyt nákazy. Na úterý plánuje podobnou schůzku s šéfy všech zdravotnických zařízení zřizovaných ministerstvem. Ve čtvrtek by chtěl představit celkovou strategii pro testování.

Na lékařích nemá ležet všechna tíha

Vojtěch v neděli v České televizi řekl, že část pacientů by měla na podzim směřovat na odběry k praktikům, kteří by měli posílit síť odběrových míst. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky, který v pondělí o podobě podzimního testování jednal na ministerstvu zdravotnictví, by sice lékaři měli mít možnost testovat pacienty, neměla by na nich ale ležet hlavní tíha systému. Testování přímo v ordinacích lékařů by podle něj bylo také neekonomické a neefektivní.

Lékaři mají podle něj mít spíše roli v "managementu" pacienta - měli by vystavovat e-neschopenky a elektronické žádanky na testování. Ty by také měly v budoucnu fungovat tak, aby se jejich prostřednictvím lékař dozvěděl o výsledku testu. Podle Šonky také z jednání vyplynulo, že by na každý okres mělo být alespoň jedno testovací místo na koronavirus. Další jednání na ministerstvu zdravotnictví se uskuteční 17. srpna.

Ministerstvo zdravotnictví zřizuje devět fakultních nemocnic a další dvě nemocnice v Praze - Nemocnici Na Homolce a Nemocnici Na Bulovce. Bulovka, jako nemocnice zaměřená dlouhodobě na infekční choroby, testovala v době největšího náporu epidemie asi 670 vzorků denně. Podle zjištění ČTK z minulého týdne fakultní nemocnice mohou za den otestovat na covid-19 většinou mezi 100 až 300 vzorky denně, ale v Olomouci až 2500 vzorků.

Celkem má v Česku povolení testovat 106 laboratoří, kromě nemocnic a zdravotních ústavů jde většinou o soukromá zařízení.

Očkování proti koronaviru

Jak Vojtěch také uvedl, Česko by podle aktuálních propočtů potřebovalo zhruba 3,5 milionu dávek vakcíny proti covidu-19. V případě její distribuce je nutné jít cestou preference rizikových skupin - seniorů, pacientů s nějakými dalšími onemocněními, zdravotníků či sociálních pracovníků. Vakcína zatím nebyla definitivně vyvinuta.

Na evropské úrovni je podepsána dohoda, že centrální nákup vakcíny případně bude zajišťovat Evropská unie, stejně jako distribuci mezi jednotlivé státy. "Česká republika je v tomto směru malý hráč a velké nadnárodní firmy budou preferovat komunikaci s jedním subjektem," uvedl ministr. Vojtěch zároveň jednal se dvěma společnostmi AstraZeneca a Pfizer, které vyvíjejí vakcínu.

Zástupci firmy AstraZeneca mu potvrdili, že by Česká republika dostala určitý podíl vakcíny podle počtu obyvatel. Výsledky její testované vakcíny zveřejnil nedávno odborný časopis The Lancet. Očkovací látka s označením AZD1222, kterou kromě firmy AstraZeneca vyvíjejí vědci britské Oxfordské univerzity, nemá žádné vedlejší účinky a vyvolává imunitní reakci protilátky a T-buněk.

Pfizer očkovací látku proti koronaviru SARS-CoV-2 vyvíjí ve spolupráci s německou biotechnologickou firmou BioNTech a ještě má před sebou rozsáhlou třetí fázi klinických testů. Jedna z jejích experimentálních vakcín podle nedávno zveřejněných výsledků v prvním kole testování u části pacientů vyvolala kýženou reakci imunitního systému. Zejména při vyšším dávkování se sice objevovaly i vedlejší účinky, podle výzkumníků ale nebyly příliš vážné.

Aktuálně je na různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně také například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu. Údajně slibnou očkovací látku proti koronaviru už testuje i ruské výzkumné středisko při ministerstvu zdravotnictví.