První ročník Česko-ruského diskusního fóra, který se bude konat v Praze příští týden ve čtvrtek, se zaměří na spolupráci ve vzdělání a na zpřístupnění dosud uzavřených ruských archivů českým badatelům. Řekl to šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák. Zdůraznil, že fórum se má stát platformou pro otevřenou, nepolitickou diskusi mezi českými a ruskými experty.
"Cílem fóra je podpořit a prohloubit kontakt mezi lidmi, přispět k výměně názorů zejména v akademické sféře. Není to setkání na politické úrovni," řekl Jindrák. Mezi účastníky diskusí budou rektoři několika ruských univerzit nebo ředitel archivní agentury Ruské federace Andrej Artizov. Českou stranu zastoupí například děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Pullman, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra nebo předseda české části česko-ruské komise historiků a archivářů Jan Němeček.
Česká strana si od otevření otázky přístupu do archivů slibuje posun v dlouholeté snaze dostat se k materiálům, které by vyjasnily například osudy českých legionářů, období před počátkem druhé světové války, okolnosti komunistického převratu v roce 1948 či okupace Československa v srpnu 1968. Během fóra by čeští badatelé měli představitelům ruských institucí předat seznam materiálů, o které mají zájem. Vzhledem k tomu, že téma loni při setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem otevřel český prezident Miloš Zeman, očekává se, že dosud odmítavý postoj Rusů by se mohl změnit.
Memorandum o vytvoření česko-ruského fóra podepsali loni na podzim během návštěvy českého prezidenta Zemana v Rusku tehdejší ředitel českého Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl a rektor Moskevského státního ústavu mezinárodních vztahů (MGIMO) Anatolij Torkunov. Torkunov bude také jedním z účastníků fóra.
Proti ustavení Česko-ruského fóra se tehdy otevřeným dopisem ministru zahraničí postavili bývalí čeští diplomaté, zástupci nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu. Mezi signatáři výzvy byli například bývalí velvyslanci Luboš Dobrovský, Jiří Schneider, Petr Kolář či Pavel Fischer, ukrajinista a historik Pavel Svoboda, politický geograf Michael Romancov, ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek či literární historik Martin Putna a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. Podle signatářů listu iniciativa výrazně poškozuje zájmy České republiky a bude sloužit jen jako propagandistický nástroj Moskvy.
Jindrák v pondělí zdůraznil, že česká politika vůči Rusku se nemění. Fórum má být prostředkem k diskusi, která s ohledem na aktuální vztahy s Moskvou není možná na politické úrovni. Vznik Česko-ruského diskusního fóra přirovnal k Česko-německému diskusnímu fóru, na jehož zformování se podílel v devadesátých letech. Připomněl, že vztahy České republiky a Německa tehdy rovněž zatěžovaly odlišné postoje k některým otázkám společné historie.
