Nejvyšší správní soud (NSS) podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, jež má vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů za situace, kdy české právo nedefinuje objektivní kritéria "vážného nebezpečí útěku". Konkrétně jde o cizince, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu unie k posouzení jejich žádosti o azyl.
Podle NSS byla dosavadní policejní praxe při zajišťování cizinců předvídatelná, měla oporu v zákoně a nevykazovala prvky svévole. Krajský soud v Ústí nad Labem ovšem nedávno rozhodl, že dublinská nařízení vyžadují v jednotlivých zemích zákonné vymezení objektivních kritérií, na jejichž základě lze v každém individuálním případě posoudit vážné nebezpečí útěku. Jinak jejich zajištění není možné. Momentálně vzniká také novela zákona o pobytu cizinců s jasným určením kritérií.
Podle NSS ale není zákonné vymezení kritérií nezbytné a podobný požadavek je přehnaně formalistický. Kritéria jsou prý obsažena v dosavadní rozhodovací praxi správních soudů.
"Právní jistota cizinců se po eventuálním přijetí zákonné úpravy vymezující objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku nijak nezvýší," uvedl soudce Zdeněk Kühn. V zahraničí se výklad dublinských nařízení liší. V Německu a Rakousku mají odborníci za to, že objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku musejí být vymezena zákonem, v Británii postačí soudní výklad.
Protože jde o výklad práva Evropské unie, byl NSS povinen předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Její plné znění zveřejnil na svých webových stránkách.
Česko se kvůli zadržování uprchlíků obrátilo na EU
Domácí
24. 9. 2015 14:50
Budova Nejvyššího správního soudu v Brně.
Autor: ČTK Foto: ČTK