Česko se přidává k systému mezinárodního hodnocení výkonnosti zdravotnictví (HSPA), podle kterých bude možné české zdravotnictví srovnávat s dalšími zeměmi a sledovat jeho vývoj. První hodnotící zprávu na základě 122 parametrů chce mít hotovou v lednu 2025. Informace dnes zazněly na semináři na ministerstvu zdravotnictví (MZd). Projekt podpořila Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
"Myslím si, že je to naprosto nezbytná součást toho, abychom byli schopni efektivně alokovat finanční prostředky, které máme k dispozici. A že jich máme čím dál tím méně," řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).
Pro letošní rok jde do systému veřejného zdravotního pojištění téměř 490 miliard korun. Pravidelný nárůst této částky nastavila loni schválená automatická valorizace plateb, které do systému dává stát. Jejich růst či stagnace se bude odvíjet od výkonu ekonomiky a růstu mezd. Za děti, nezaměstnané či seniory se z rozpočtu letos platí 1878 korun měsíčně, příští rok to bude o 111 korun víc.
Podle vrchní ředitelky sekce MZd pro ekonomiku a zdravotní pojištění Heleny Rögnerové sada parametrů pro komplexní hodnocení zdravotnictví v Česku dlouhodobě chybí. "Nevytváříme nic nového. My se připojujeme k tomu proudu, který už využívá řada zemí," řekl Tomáš Troch z MZd. Například v Belgii podle něj systém funguje 20 let a využívají ho pro tvorbu zdravotních politik.
Česko má podle Trocha řadu dílčích publikací z dat Českého statistického úřadu, Světové zdravotnické organizace, WHO nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), ale žádná neposkytuje komplexní obrázek s pravidelnými reporty, což je ambice HSPA. Na souboru 122 parametrů, které se budou hodnotit, pracovali kromě ministerstva také zástupci nemocnic, zdravotních pojišťoven a dalších institucí a organizací.
Cílem je podle Lenky Poliakové z MZd podávat základní přehled o silných a slabých stránkách českého zdravotnictví a jejich vývoji v čase, ideálně pak v mezinárodním srovnání. Mezi posuzovanými parametry je mimo jiné finanční, místní a časová dostupnost zdravotní péče včetně personálních kapacit, financování a nákladová efektivita, ale i prevence, digitalizace nebo technologie.
