Česká republika má v zahraničí 117 diplomatických zastoupení. Podle ministra Jana Kohouta z auditů vychází, že je nutné tento stav změnit. Do budoucna však některé úřady mohou zachránit plány na jejich sestěhování do jedné budovy se zástupci dalších států EU. Prvním větším projektem je stěhování Rakušanů do budovy českého velvyslanectví v Káhiře.
Ministr zahraničí Jan Kohout před poslanci obhajoval plán na rušení některých zastupitelských úřadů kvůli škrtům v rozpočtu. Ministerstvo musí celkově ušetřit tři čtvrtě miliardy. Původně se uvažovalo o uzavření 22 úřadů, nakonec jich bude zavřeno prozatím šest. Tři generální konzuláty (v australském Sydney, v kanadském Montrealu a v brazilském Sao Paulu) a tři velvyslanectví (v Angole, v Zimbabwe a v Kolumbii). Největší odpor mezi členy zahraničního výboru vyvolal záměr zrušit konzulát v Sydney.
ČTĚTE TAKÉ: Česko uzavře až deset velvyslanectví. Nejsou peníze
Česko chce zrušit generální konzulát v Montrealu
"Mám věcné výhrady k rušení Sydney," řekl poslanec David Šeich (ODS). "Proč se ruší Sydney a ne třeba generální konzulát v Drážďanech?"
"Konzultoval jsem to s vaším panem předsedou a ten říkal: zavírat, zavírat, zavírat," kontroval ministr Kohout. A poté dodával, že zachování konzulátů v Mnichově a Drážďanech, které jsou posledními generálními konzuláty ČR v Evropě, je nutné z tradičních důvodů i z hlediska "dobré sousedské politiky".
Komunistická poslankyně Kateřina Konečná zase připomínala, že nedávno byla na úřadu v Sydney provedena nákladná rekonstrukce a že zrušení úřadu bude komplikací pro krajany. Poslanci také zdůrazňovali, že rozvoj obchodu s Austrálií roste, stejně jako objem konzulárních služeb. Mimochodem, tato dvě kritéria patřila k těm významným při rozhodování o rušení či zachování úřadů.
Podle ministra zahraničí bude budova konzulátu v Sydney prodána nebo pronajata. Funkce generálního konzula má zůstat zachována, pouze by se přestěhoval do jiné budovy, která bude patřit jinému státu. Ostatně slučování úřadů je jedním z receptů, díky kterému by mohla být zachráněna česká diplomatická přítomnost na místech, kde není efektivní ji udržovat pouze pod vlajkou České republiky.
"Do budoucna není možné postupovat bez spolupráce s jinými zeměmi, především s těmi z Visegrádské čtyřky," tvrdí Kohout. Na přelomu roku by tak mělo být jasněji, kde nastane "sestěhovávání" úřadů do jedné budovy. Reakce středoevropských států, konkrétně Polska, Slovenska, Maďarska je prý pozitivní a jde o krok, který podporuje i Evropská unie. Doposud je český diplomat u Rakušanů v černohorské Podgorici. A naopak Rakušané se budou v brzké době stěhovat na české velvyslanectví v Káhiře. To je první větší projekt.
Vyškrtnutí Angoly a Vietnamu
Rušení velvyslanectví v Angole má však větší význam - zákonitě se tím musí změnit i česká politika v oblasti rozvojové pomoci. Angola totiž od roku 2005 patřila mezi takzvané "prioritní země", na které mělo Česko soustředit svou rozvojovou pomoc. Doposud jich bylo osm.
"Tento seznam se bude zmenšovat. Smysl už třeba nemá Vietnam. Z Afriky ale nechceme úplně odejít, budeme hledat jinou zemi," tvrdí Kohout.
Seznam osmi prioritních zemí byl pro Českou republiku ambiciózní například i podle OECD. To doporučilo čtyři země, což například Šimonovi Pánkovi z nevládní organizace Člověk v tísni přijde málo. "Mezi prioritními zeměmi, by měla být minimálně třetina, nebo lépe polovina těch nejméně rozvinutých zemí podle žebříčku OSN," říká Pánek.
Ředitel Člověka v tísni souhlasí i s tím, že angažmá v Angole nemá z hlediska priorit české vlády dlouhodobě perspektivu: "Za prvé jde o chování Angoly vůči České republice. Byly například enormní problémy s vízy. Druhý velký důvod je, že Angola má spoustu vlastních peněz, velice rychle se rozvíjí, má obrovský rozpočet. A za třetí, investují tam velké peníze Číňané, staví tam, což nás v Angole ještě více marginalizuje." Podobně souhlasí i s vyškrtnutím Vietnamu ze seznamu prioritních zemí.
Dá se předpokládat, že o to, které země nakonec zůstanou na seznamu, se povede ještě boj. Jasněji by mělo být na přelomu roku. Je vysoce pravděpodobné, že nejde o poslední hledání úspor v rozpočtu ministerstva zahraničí. Hovoří se o tom, že by rozpočet na rok 2011 mohl být ještě restriktivnější.
Foto ČTK, Jan Schejbal
