Česká republika může vydat Švéda libanonského původu Oussama Kassira podezřelého z terorismu do USA. Rozhodl o tom ve středu Městský soud v Praze. Verdikt však není pravomocný, protože Kassir proti němu na místě podal stížnost. O vydání tak bude ještě rozhodovat pražský vrchní soud. Konečné slovo v otázce vydání bude mít ministr spravedlnosti.
Kassir byl ve Spojených státech obviněn ze spiknutí ve snaze poskytnout hmotnou podporu teroristům.
Muže zatkla česká policie na základě mezinárodního zatykače na ruzyňském letišti během mezipřistání na trase Stockholm - Bejrút v prosinci 2005. Od té doby je ve vazbě. V USA mu hrozí až doživotí. Městský soud při rozhodování přihlédl zejména ke skutečnosti, že na činy, z nichž je Kassir v USA obžalován, se vztahují mezinárodní smlouvy umožňující vydávání osob do zahraničí.
Podle amerických orgánů chtěli Kassir a další spiklenci na usedlosti v americkém Oregonu vybudovat výcvikový tábor pro svatou válku džihád. V listopadu 1999 proto odletěli z Londýna do New Yorku a pak do Seattlu.
V Oregonu je prý chtěl Kassir cvičit v zacházení se zbraněmi a bojových sportech. Vycvičení muslimové se pak měli přesunout do Afghánistánu. Skupina údajně také plánovala přepadávat kamiony a jejich řidiče zabíjet. Chtěli si tak obstarat prostředky na svou činnost.
Kassir podle vyšetřovatelů provozoval i několik internetových stránek, na kterých v "příručce mudžahedína" návštěvníkům radil, jak si vyrobit bomby a jedovaté látky.
Kassir všechna obvinění odmítá. Tvrdí, že není teroristou a nemá na ně ani žádné kontakty. Obává se také vydání do USA, kde mu prý hrozí mučení a případně trest smrti.
Podle Kassirova obhájce Umara Switata se na žádné z obvinění navíc nevztahují mezinárodní smlouvy, které podle žalobce umožňují Kassirovo vydání.
Žádnou z uvedených námitek ale dnes soud neuznal za předmětnou. "Nezbývá nám než vyhovět americké straně a rozhodnout o přípustnosti vydání," konstatoval předseda senátu Petr Beneš. Podle něj by důkazy, které proti Kássirovi shromáždili Američané, stačily k zatčení i v České republice.
Soud se opíral o extradiční dohodu z roku 1925 a novější úmluvu o boji proti terorismu. K rozhodnutí ale vedla složitá cesta. Senát například podrobně zkoumal rakouský trestní zákon z roku 1852, ze kterého vycházela smlouva z roku 1925. Ta totiž nezná pojem přípravy trestného činu vraždy, z níž je Kassir obviněn, ale pouze pokus o vraždu. Soud ale došel k závěru, že definice pokusu z roku 1852 odpovídá obsahem současnému pojmu příprava vraždy.
Tato dohoda uvádí asi 23 druhů trestných činů, jejichž pachatele si obě země vydávaly. Ve výčtu těchto zločinů ale vzhledem k době vzniku smlouvy například není ani podpora terorismu, ze které je Kassir v USA obviněn.
Ještě důležitější je však novější úmluva o boji proti terorismu. Podle ní je důvodem k vydání například již organizování a navádění k výrobě výbušnin, ať už se teroristický čin stal, nebo ne. Podle soudu tak neexistuje právní překážka k vydání do USA.
Pokud Kassirovu stížnost zamítne i Vrchní soud v Praze, má Švéd ještě několik možností, jak dnešní rozhodnutí zvrátit. Může například podat ústavní stížnost. Také ministr spravedlnosti může nechat rozhodnutí přezkoumat Nejvyšším soudem. Konečné slovo, zda Kassir opravdu odletí do USA, má ale právě ministr. Může rozhodnout úplně nezávisle, bez ohledu na soudní verdikty. Naposledy například Petr Němec rozhodl o vydání katarského prince Hámida bin Abdal Sáního do Kataru, přestože český soud vydal opačné rozhodnutí.
Podle soudce bude ministr především zkoumat otázku, která je jedním z argumentů obhajoby: zda nebudou v USA porušována Kassirova lidská práva a nehrozí mu tam nelidské zacházení.
Spojené státy se pokoušely dostat Kassira před své soudy již v minulosti. V roce 2003 neuspěly se svou žádostí ve Švédsku. Vrchní státní zástupce Tomas Lindstrand tehdy žádost USA zamítl s tím, že americké důkazy pro vydání švédského občana za oceán nestačí. Důkazy byly dokonce shledány jako nedostatečné i k tomu, aby bylo proti Kassirovi zahájeno trestní stíhání přímo ve Švédsku.
Foto: čtk
