Lidé se zřejmě snáze dostanou k informacím o tom, kteří současní soudci byli před rokem 1989 členy komunistické strany. Ústavní soud vyhověl stížnosti aktivisty Tomáše Peciny a zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který Pecinovi požadované informace nepřiznal.
Lidé se zřejmě snáze dostanou k informacím o tom, kteří současní soudci byli před rokem 1989 členy komunistické strany. Ústavní soud vyhověl stížnosti právního aktivisty Tomáše Peciny a zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který Pecinovi požadované informace nepřiznal. Informace o členství soudců v KSČ před rokem 1989 je důležitým podkladem pro veřejnou diskusi občanské společnosti o nestrannosti a nezávislosti justice. Proto není jen soukromou věcí soudců. Nejvyšší správní soud se teď musí případem zabývat znovu.
Podle nálezu Ústavního soudu může někdejší členství v KSČ dosud ovlivňovat myšlení soudců. "Jde o to, že hodnotový systém členů KSČ byl často odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu. Z povahy věci mohl a stále ještě může v té či oné míře ovlivňovat rozhodování jednotlivých soudců," řekl soudce zpravodaj Vojen Güttler při čtení obsáhlého nálezu. Zároveň ale uvedl, že zdaleka ne všichni členové KSČ aktivně prosazovali politiku komunistického režimu.
Přesto prý podle Ústavního soudu nelze přehlédnout, že členové KSČ zůstávali členy organizace, jejíž politická praxe se rozcházela se základními hodnotami lidskosti a právního státu, ale i s vlastním programem a zákony. "Komunistický režim porušoval jak práva běžná, tak základní práva a vlastní předpisy," napsali soudci v nálezu.
Otevřenost ohledně komunistické minulosti soudců může podle Ústatvního soudu justici spíše posílit než poškodit. Naopak "cenzurní přístup" prý vytváří prostor pro paušální odsudek soudní moci, domnívají se ústavní soudci.
V dosavadním řízení Pecina neúspěšně žádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím údaje o členství soudců Vrchního soudu v Olomouci v KSČ k 17. listopadu 1989. Veřejnost má podle něj právo znát stranickou minulost představitelů justice. Členství v takové organizaci, jakou byla KSČ před rokem 1989, podle Peciny vypovídá o mravních kvalitách a osobním oportunismu soudce. Politický režim, který by odmítl zveřejňovat informace o totalitní minulosti svých soudců, by byl podle Peciny zcela nedůvěryhodný.
Úředníci ministerstva spravedlnosti a po nich i soudci Městského soudu v Praze a NSS Pecinovy nároky zamítli s vysvětlením, že politické postoje náleží do soukromé sféry člověka a informační zákon se na ně nevztahuje. Prosté členství v předlistopadové KSČ není překážkou pro práci v dnešní justici.
Podle zrušeného nálezu NSS údaj o členství v KSČ přestává být soukromou záležitostí jen v individuálních případech, kdy se politické postoje prolnuly do profesní činnosti veřejně činných osob - jinak je minulý politický postoj v očích Nejvyššího správního soudu nadále citlivým údajem.
