Ministerstvo zahraničí připravuje plán na postupné stažení českých vojáků z Iráku. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Podle něj by se však stažení mělo týkat především vojáků, kteří působí v jihoiráckém městě Basra. Několik Čechů, kteří v Bagdádu školí důstojníky irácké armády, by v zemi mělo nadále zůstat.
Schwarzenberg uvedl, že zatím není jasný termín, kdy by mohlo stahování z Basry začít. "Samozřejmě to ještě musíme domluvit s našimi spojenci," řekl v televizi ministr. Při stažení českých vojáků je totiž především nutné zajistit, aby stahováním nebyli spojenci ohroženi, zdůraznil. Česko v Basře spolupracuje především s Británií. Ministr dodal, že Česko má zájem nadále se podílet na civilním rozvoji země, který by se mimo jiné mohl týkat pomoci iráckému průmyslu.
K brzkému stažení části českých vojáků z Iráku na nedělním zasedání v Brně vyzvalo i širší vedení Strany zelených, která Schwarzenberga do koaliční vlády nominovala. Místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová řekla, že jsou pro stažení vojáků z Basry, kde působí v operaci pod vedením Britů, zatímco Češi v Bagdádu by v rámci sil NATO měli zůstat. "Republiková rada Strany zelených vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení české vojenské účasti na misi 'Irácká svoboda' v Iráku. Republiková rada Strany zelených bude usilovat pouze o prodloužení mise armády České republiky v Iráku, která bude pod velením NATO," zní usnesení zelených.
Schwarzenberg odpoledne přijel před zelené obhajovat své kroky v čele resortu. "Myslím, že jsem celkem vzato svou politiku obhájil," řekl ministr při odjezdu z Brna. Spíše než výtkám prý čelil otázkám. "Ale já jsem očekával větší diskusi," uvedl.
I šéf zahraniční sekce Strany zelených Jiří Čáslavka hodnotí nedělní setkání straníků s ministrem jako věcné a nedramatické. "Myslím, že obstál. Nikdo ho nechtěl odvolávat," uvedl na adresu Schwarzenberga. Například místopředseda republikové rady a jeden z nejhlasitějších kritiků stranického vedení Matěj Stropnický ovšem dříve nesl s nelibostí, že ministr zahraničí podle něj vůbec neprosazuje politiku zelených.
Česko má v Iráku přibližně 100 vojáků. Většina z nich má na starosti především ostrahu základny koaličních mezinárodních sil nedaleko Basry. Své zastoupení má česká armáda také v Bagdádu. Na velitelství výcvikové mise NATO působí tři příslušníci 3. kontingentu české armády. Podílejí se na přípravě a výcviku důstojníků irácké armády. Částečné stahování vojáků z Iráku také nedávno oznámily USA a Velká Británie.
O odpálení raket rozhodnou USA
O vystřelení protirakety, která má zabránit mimo jiné útoku na Evropu nebo USA, bude rozhodovat americká armáda. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Podle Schwarzenberga sice radar v Brdech, který by měl pomáhat protiraketu navádět, bude patřit do politické architektury NATO, ale o "stisknutí knoflíku" bude kvůli časové tísni rozhodovat americký představitel.
Schwarzenberg zdůraznil, že po případném vystřelení útočné rakety bude na rozhodnutí o spuštění obranného mechanismu velmi málo času. Podle něj je totiž potřeba učinit rychlé rozhodnutí během několika vteřin či maximálně minuty a půl. "Nejde do toho začlenit složitý rozhodovací mechanismus NATO. Je to čistě vojenská otázka," řekl ministr.
Myslí si, že konečný verdikt o vyslání takzvaného interceptoru (protirakety) bude muset učinit "americký generál či důstojník na velícím můstku." "(Důstojník) bude muset rozhodnout: stisknu knoflík, nebo ne," vysvětlil ministr.
Radar, který Američané navrhují postavit ve vojenském újezdu Brdy, má chránit USA a Evropu proti případným vystřeleným raketám například z Íránu. Radar je zamýšlen jako součást protiraketového štítu, jehož nedílnou část bude tvořit základna s desítkou raket v Polsku.
Další kolo vyjednávání o smlouvách, které by umožnily činnost amerického radaru na českém území, je v plánu na přelomu října a listopadu. Nejprve by se měly konat rozhovory o bilaterální smlouvě SOFA. Poté má následovat schůzka ke druhé propojené dohodě, kterou sjednávají diplomaté obou zemí.
Obě dohody budou podléhat ratifikaci parlamentu a podpisu hlavy státu. Pokud Česká republika a Polsko budou s vytvořením protiraketového štítu souhlasit, Spojené státy zaplatí jeho vybudování. Podle Schwarzenberga by se smlouvy v parlamentu mohly objevit na začátku příštího roku.
Ilustrační foto: Karel Šanda
