Česká republika se letos stala největším producentem máku na světě. Právě vrcholící sklizeň slibuje zemědělcům výdělek až 1,5 miliardy korun. Mák některým farmářům uhradí ztráty spojené s úpadkem pěstování cukrovky a dalších plodin.
Česko už není jen zemí piva, ale i zemí makovic. Dokonce je bezkonkurenčně největším producentem máku na světě. „Údaje se mírně odlišují, ale podle našich zdrojů bylo letos v tuzemsku oseto mákem asi 80 tisíc hektarů," říká Petr Šimek, místopředseda sdružení Český mák, které hájí zájmy jeho pěstitelů. Zemědělci letos prodají potravinářský mák za 1,25 až 1,5 miliardy korun. Část osetých ploch sice zlikvidovalo počasí a škůdci, rekord přesto není ohrožen. Výměra makových polí na světě činí 250 až 280 tisíc hektarů, jen polovina z tohoto množství máku ale roste legálně. S výměrou 80 tisíc hektarů legálního máku je Česko jedničkou; v dalekém závěsu je Turecko, které oproti nám sází sotva třetinu máku.
Česko diktuje ceny
Zemědělská společnost Agrospol z Velké Bystřice v úrodné Hané letos zasela mák na sto padesáti hektarech. „Právě jsme sklidili, výnos dělá zhruba tunu makových semen na hektar," pochvaluje si jednatel společnosti Radomír Mádr. Výkupní cena letos vyskočí nejméně na padesátikorunu za kilogram a rolníci z Velké Bystřici by tak za makovice mohli utržit sedm až osm milionů korun. Náklady na pěstování přitom činí asi 15 tisíc korun na hektar, což pro firmu znamená čistý zisk více než pět milionů.
Česká republika je nyní téměř monopolním producentem makových semen. A jakkoli není žádnou zemědělskou velmocí, diktuje světové farmářské ceny máku. „Už nemusíme prodávat pod cenou jako v minulých letech, kdy klesala až na dvacet korun za kilogram," říká jednatel hanáckého Agrospolu. Zároveň se obává, aby se na pěstování lukrativního máku hromadně nevrhly stovky nových pěstitelů.
„Zvýšení produkce máku bych se vůbec nebál, ještě máme rezervy," kontruje místopředseda sdružení Český mák Petr Šimek.
Buchty, nebo morfin?
Zásadní rozdíl mezi českými a zahraničními pěstiteli máku je ve využití úrody. V Česku slouží maková semínka jako ozdoba či náplň rohlíků, buchet a koláčů, zatímco většina ostatních zemí produkuje mák výhradně pro makovinu. Tou pěstitelé máku rozumějí prázdné makovice i s částí stonků v délce asi dvanácti centimetrů. A makovina neboli maková sláma obsahuje morfin a pokoutně ji občas vaří i čeští konzumenti drog. Zdrojem opiátů, především morfinu, kodeinu a thebainu, jsou také nezralé makovice. Po chemické a velmi komplikované úpravě slouží k výrobě heroinu.
„Jako jediná země pěstujeme mák hlavně na semeno pro potravinářský průmysl. Pětadevadesát procent z české produkce jde na vývoz," říká Petr Šimek ze sdružení Český mák. Makovice z českých polí se tak mění v makové speciality v Bavorsku, Polsku, na Ukrajině a dalších zemích, kde je maková příchuť oblíbená. Makovina pro farmaceutický průmysl je v Česku jen vedlejším produktem.
O morfin z makovic se zajímá například výrobce léčiv Zentiva. U běžných v tuzemsku pěstovaných odrůd máku ale obsah morfinu nečiní ani půl procenta, přičemž tuto makovinu farmaceutický průmysl ocení jen osmi korunami za kilogram.
Číslo na Komorouse
Nečeká česká maková pole nevítaný zájem výrobců drog? „Naříznutou makovici už jsem na našem poli opravdu objevil. Ale jde jen o pár bláznů, kteří žádnou drogu stejně nevyrobí," míní Mádr. Obsah opiových látek je oproti asijskému máku mizivý, získání drogy by bylo podmíněno zničením celých polí, což se neděje. Jednatel velkobystřické společnosti už přesto dostal telefonní čísla na Národní protidrogovou centrálu, která spadá pod ministerstvo vnitra. Větší vpád „hašišáků" na maková pole by musel promptně ohlásit.
Foto: archiv
