Kuřimská kauza
Chlapec z kauzy Kuřim vysoudil stotisícové odškodné

Televize Prima nedokázala v dlouhém soudním sporu obhájit zveřejnění neupravené fotografie třináctiletého chlapce, jednoho z vedlejších aktérů takzvané kuřimské kauzy. Nejvyšší soud (NS) potvrdil verdikt, který hochovi přiznal odškodnění sto tisíc korun. Společnost FTV Prima v dovolání poukazovala na takzvanou zpravodajskou licenci, podle justice však sledovala spíše skandalizační cíle.

Chlapcův otec pomáhal Barboře Škrlové, později odsouzené za podíl na krutém zacházení se dvěma jinými hochy, s útěkem do Norska. Dal jí synův pas a tím také jeho identitu. Škrlová, tehdy dospělá žena, pobývala ve Skandinávii pod jménem třináctiletého hocha. Média později spolu s fotografií Škrlové zveřejnila i chlapcův snímek, což rodina pokládala za neoprávněný zásah do osobnostních práv.

Žaloba na ochranu osobnosti nejprve skončila neúspěchem, v roce 2012 však NS nařídil případ znovu otevřít a odvolací Vrchní soud v Praze rozhodl ve prospěch chlapce. Zveřejnění snímku prý nebylo nezbytné a zájem na ochraně dítěte vysoce převyšoval informační zájmy veřejnosti.

Prima podala dovolání, podle kterého bylo zveřejnění fotografie v souladu s principy zpravodajské licence. Veřejnost prý má právo dozvědět se o nebezpečí různých sekt, zároveň je prý důležité zapojit ji do pátrání po pachatelích trestné činnosti. Zveřejnění snímku navíc neprovázely žádné nactiutrhačné informace. Právní zástupce chlapce, dnes už zletilého mladíka, naopak připomněl, že pokud má nárok na ochranu mladistvý pachatel, musí jej mít i oběť.

NS ve výsledném usnesení připomněl, že podobizna člověka nesmí být ve zpravodajství použita v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. Zveřejnění chlapcovy fotografie prý nevedlo k pouhému informování společnosti, ale sledovalo také skandalizační cíl, a tudíž nemůže být zahrnuto pod zpravodajskou licenci. Nezletilí měli podle NS nárok na zvýšenou ochranu i před přijetím takzvaného náhubkového zákona z roku 2009. NS rozhodl v červnu, nyní usnesení zveřejnil.

Takzvaná kuřimská kauza je patrně nejznámější případ brutálního zacházení s dětmi v Česku. Dva týraní chlapci žili se svou rozvedenou matkou. Podle rozsudku matka, její sestra a známí je od léta 2006 do května 2007 na různých místech zavírali do klecí, bili a jinak týrali.

Matce chlapců uložil soud devět let vězení, její sestře deset let. Škrlová byla odsouzena k pěti letům. Všechny tři jsou už na svobodě. Škrlová se v Česku nejprve úspěšně vydávala za dívku Aničku a žila v domácnosti s týranými chlapci. Později v Norsku se vydávala za chlapce. Motivy jejího jednání se nikdy nepodařilo uspokojivě vysvětlit.