Marná snaha
Chodník jako ochrana před auty? Mnohde o něj marně žádají roky

Už počtrnácté letos zapálí Zuzana Kuglerová svíčku u fotografie své dcerky Štěpánky. Holčičku zabilo auto jen několik desítek metrů od vrátek zahrady, když se vracela domů ze školy. Kuglerovi bydlí na okraji Mirošova na Rokycansku, kde je frekventovaná silnice s povolenou devadesátikilometrovou rychlostí. Zlomená matka od té doby bojuje za to, aby se v místě vybudovaly chodníky nebo aby se tu alespoň snížila rychlost. Marně.

"To nikdy nevymažete z hlavy. Vidím ji na silnici, vidím ji v té nemocnici, sice už mrtvou, ale vidím ji pořád. Tyto dny jsou pro mě hrozné," řekla před rokem v slzách paní Kuglerová.

Takhle těžké chvíle prožívá Zuzana Kuglerová každý rok, když se blíží výročí úmrtí její dcerky. Místem, kde její holčičku před čtrnácti lety zabilo auto, navíc denně chodí do školy i její syn Mirek.

"Pro mě jako pro matku to bude do konce života kruté, protože budu o něj mít strach. Do školy teda jezdí na kole, ale jezdí oklikou, protože těch aut se sám bojí. Má strach. Vždycky přijde a řekne: mami, oni mě zabijí," říká v reportáži TV Barrandov o svém synovi paní Kuglerová.

Kuglerovi nejsou rozhodně jediní, kdo si na problémy s místní silnicí stěžuje. "Procházkou chodíme sem do restaurace i s dětmi a tady ten kousek je nejhorší z celé cesty. Jezdí se tady docela rychle a bývá tu velký provoz," potvrdil soused z vedlejší obce, zatímco kolem něj tryskem projel automobil.

Povolená rychlost je v kritickém místě moc vysoká. To potvrzuje sama paní Kuglerová. "Devadesátka v tomto úseku, kde vlastně celá Čtrnáctá ulice už je zabydlená, je dost vysoká, už by se někdo mohl zamyslet a něco s tím udělat," dodává.

Podle starosty Mirošova Vlastimila Sýkory se prý letos konečně věc posune správným směrem. "Myslím si, že na přelomu roku bychom mohli mít vydané územní rozhodnutí. Velice rád bych v příštím roce, abychom část té první etapy realizovali, to je vlastně podél benzinové stanice do místa parkoviště u Kuglerových, to bych velice rád," řekl.

Zatím se tu však nezměnilo nic. Tomu, že by se konečně dočkala chodníků, snížení rychlosti nebo alespoň častějšího měření rychlosti, už Zuzana Kuglerová nevěří. Naopak se obává, že jsou to jen sliby, které se opět nedodrží. Rodina prý už dokonce uvažuje, že se z Mirošova odstěhuje někam, kde nebude mít tragédii z roku 2000 stále před očima.

Beznaděj zažívají i v Ústeckém kraji 

Snad nebude třeba podobné tragédie, aby se něco změnilo ve Skoroticích, části Ústí nad Labem. Obyvatelé tamní Jahodové ulice totiž chodí raději po silnici než po chodnících.  Namísto zámkové dlažby nebo asfaltu se na nich totiž drolí a propadá beton. Na problém už mnohokrát upozorňovali radnici, ale také nic se neděje.

Obyvatelé ulice si stěžují, že chodníky jsou každým dnem v horším stavu. Po dvou letech slibů s nimi pořád nikdo nic nedělá. Proto raději chodí po vozovce. Jen o ulici dál jsou přitom v pořádku. Chodníky se tam udržují a město jim věnuje nemalou péči.

Chodníky patří ústeckému magistrátu. "Celková částka na opravy komunikací loni dosáhla 34 milionů korun. V letošním roce je v rozpočtu schváleno více než 21 milionů a díky úsporám v loňském roce jsme mohli dalších sedm milionů přidat," uvedl v tiskové zprávě Vít Mandík, primátor Ústí nad Labem. Následuje výčet lokalit, které město chystá opravit. Jahodová ulice však v plánu chybí, a to přesto, že se místní na úřad už několikrát obraceli.

Obyvatelé Jahodové ulice, kteří byli sami bojovat za chodníky na magistrátu, byli vždy odmítnuti argumentem nedostatečných financí. Proto si už začali některé úseky opravovat na svoje náklady. Jak ale říkají, donekonečna to nejde.