Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nesouhlasí s tím, že by nošení šibenic na demonstrace mělo být beztrestné. Reagoval na to, že podle závěru Úřadu městské části Praha 1 muž, který přišel s maketami šibenic na červencovou demonstraci proti migraci, nespáchal ani přestupek. Ministr uvedl, že pokud v rozhodnutí shledá jakékoliv nedostatky, vnitro se odvolá. Nevyloučil ani přípravu legislativní změny.
"Chci se nejdříve seznámit s nálezem městské části. Pokud shledáme jakékoliv nedostatky, odvoláme se. Mně jako občanovi se však stále zdá podivné, že by v České republice bylo legální nosit šibenice kamkoliv. Musíme nejdříve zjistit, zda stávající právní pořádek opravdu toto umožňuje," sdělil Chovanec.
Pražští policisté proti demonstrantovi s šibenicemi nezasáhli, vnitřní kontrola i Policejní prezidium jejich postup následně odsouhlasily. Chovanec tehdy uvedl, že kontrolní závěr policistů "legitimizuje šibenice na demonstracích" a on se s tím nehodlá smířit.
Na rozhodnutí městské části upozornil deník Právo. Mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková napsala, že úřad posuzoval oznámení ministerstva vnitra pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití a pro podezření z porušení shromažďovacího zákona. V prvním případě se údajně pachatel vystavováním maket šibenic podle ministerstva dopustil úmyslného narušení občanského soužití hrubým jednáním. Ve druhém případě prý spáchal přestupek tím, že přišel na shromáždění s předmětem, kterým lze ublížit na zdraví.
"Po zvážení všech skutečností jsme oznámení ministerstva vnitra odložili, neboť neodůvodňovalo zahájení přestupkového řízení," konstatovala mluvčí. Vysvětlila, že u narušení občanského soužití zákon předpokládá úmysl, přičemž jednání demonstranta bylo nedbalostní. Porušen podle ní nebyl ani zákon o právu shromažďovacím. "V tomto případě rozhodně nešlo zpětně hodnotit, zda v okamžiku shromáždění bylo možno makety šibenic považovat za předmět, kterým lze ublížit na zdraví, či zda bylo možno z chování účastníka shromáždění usoudit, že má tento předmět být užit k násilí či pohrůžce násilí," poznamenala.
Obdobná rozhodnutí se obecně nelíbí ani právničce Kláře Kalibové, ředitelce organizace In Iustitia, která se zabývá pomocí obětem násilí z nenávisti. "Absence úsilí státních orgánů ochránit společnost před tu méně, tu více intenzivními projevy předsudků a xenofobie povede k jejich normalizaci. Hledání výmluv k tomu, proč na pachatele přestupků a trestných činů nepůsobit, je popřením pravidel demokratického právního státu," řekla. "Stát a jeho úředníci selhávají, znejisťují veřejnost, rezignovali na výkon práva a budou důvodem radikalizace společnosti," doplnila.
V případě odvolání by se věcí zabýval pražský magistrát, analogicky jako například v kauze házení vajec na prezidenta Miloše Zemana. U ní Úřad městské části Praha 2 nejprve rozhodl, že házení nebylo ani přestupkem, ale magistrát mu věc vrátil s právním názorem, že jednání vykazuje znaky přestupku proti občanskému soužití. Dva aktéři incidentu se nakonec dočkali obvinění z výtržnictví.
Soud nedávno nepravomocně uložil podmíněný trest levicové aktivistce, která se červencovému průvodu odpůrců migrace pokoušela zabránit a údajně při tom napadla zasahujícího policistu. Soudkyně při odůvodnění verdiktu mimo jiné uvedla, že nechápe, proč město povolilo konání dvou názorově odlišných demonstrací tak blízko u sebe.
