Na Fond ohrožených dětí (FOD) se v poslední době obracejí rodiny, které mu samy chtějí svěřit své děti do péče. Důvodem je podle šéfky fondu Marie Vodičkové špatná finanční situace rodin a nevyhovující podmínky. Fond provozuje 13 zařízení nazvaných Klokánek, v nichž poskytuje dětem v nouzi přechodnou péči. Tu nabízí i ve speciálních bytech.
"Bohužel je to tak, že někteří rodiče se nyní sami snaží dávat své děti do ústavu. Děti se k nám dostávají na žádost rodičů," řekla Vodičková. Kolik takových případů Klokánky řešily, ale neupřesnila. Očekává, že s úpravami sociálních dávek a s úspornými balíčky bude podobných rodin přibývat.
Podle šéfky FOD třeba zůstali rodiče bez práce, zaměstnání nemohou dlouho najít, nejsou schopni platit nájem a nemohou své děti zajistit. Vodičková míní, že stát by měl těmto rodinám, které se chtějí o své děti starat, pomáhat. Měl by jim poskytnout potřebné příspěvky, sociální byt či v případě potřeby chráněné bydlení s pomocí odborníků. "Pokud je mezi dětmi a rodiči citová vazba, nedá se ničím nahradit," podotkla šéfka FOD.
Sedmdesát procent dětí se vrací domů
|
Podle FOD je péče v Klokánku v průměru o 50 tisíc korun ročně levnější než výchova v dětských domovech, kde vyjde na 250 tisíc korun až půl milionu korun ročně podle věku a zdravotního stavu dítěte. Podle ministerstva práce vyrůstá v Česku v dětských domovech, diagnostických a kojeneckých ústavech kolem 9000 dětí. Česko za to čelí kritice od mezinárodních institucí, podle nichž je počet dětí v ústavních zařízeních příliš vysoký. |
Tyto azylové domovy mohou děti ale přijmout i na žádost rodičů či zákonných zástupců. Po zlepšení podmínek v rodině je pak možné pobyt zase rychle ukončit. Týraní, zanedbávaní a zneužívaní chlapci a děvčata se mohou do Klokánku dostat i na vlastní žádost a proti vůli svých rodičů. V zařízení zůstávají do doby, než soud rozhodne o jejich dalším osudu.
