Chudoba rodiny a špatné bydlení nemohou být jediným důvodem pro odebrání dítěte a nařízení ústavní výchovy. Nařídil to Nejvyšší soud (NS) v novém sjednocujícím stanovisku. Dítě je možné odebrat a umístit do ústavu až v případě, kdy jiná opatření, například pomoc samospráv a úřadů, nevedla ke zlepšení podmínek pro dítě. "Je také třeba vyslechnout dítě a zjistit jeho názor," doplnil mluvčí soudu Petr Knötig.
"Důvodem pro nařízení ústavní výchovy dítěte nemohou být samy o sobě materiální nedostatky rodiny, zvláště pak její špatné bytové poměry," stojí ve stanovisku vydaném občanskoprávním a obchodním kolegiem. Cílem stanoviska je sjednotit rozkolísané rozhodování českých soudů v případech, kdy dítě žije v chudobné rodině a ve špatných hygienických či bytových podmínkách a soudy mají rozhodnout o odebrání dítěte do ústavní péče.
"Pokud budou soudy rozhodovat o umístění dítěte do ústavní péče, pak je třeba, aby byly doloženy všechny závažné skutečnosti, které rozdělení rodiny odůvodňují. Takovou skutečností nikdy nemůže být sama o sobě jen majetková nedostatečnost rodiny, projevující se především nevhodnými nebo nedostatečnými podmínkami k bydlení," uvedl Knötig.
Soudy musejí nejprve zjistit, zda státní orgány a místní samosprávy nabídly rodině dostatečnou pomoc a jaký to mělo výsledek. Navíc Nejvyšší soud stanovil, že je třeba vyslechnout i dítě. Týká se to dětí ve věku, kdy již dokážou vyjádřit vlastní názor. Nejvyšší soud ve stanovisku kritizoval postup Okresního soudu v Klatovech. Tamější soudci se spokojili se zprávou opatrovníka. Nevyslechli přitom děti ve věku osm, deset a patnáct let. Naopak správně postupoval Okresní soud v Ústí nad Labem, který vyslechl nezletilou čtrnáctiletou dívku. Vypověděla, že se jí v rodinném prostředí v péči matky stýská po ústavním zařízení, kde žila předtím.
Podle údajů z loňského května žije v Česku asi 21 tisíc dětí v ústavech. Odborníci na práva dětí tvrdí, že zhruba třetina se jich tam ocitá zbytečně a další třetina v nich stráví příliš dlouhou dobu. V Evropské unii se Česko řadí mezi země s nejvyšším počtem dětí v ústavní péči. Proti zbytečnému rozdělování rodin v případech, kdy to není bezpodmínečně nutné, se loni vyslovil také Ústavní soud. Odebrání dítěte je podle ústavních soudců možné
jen v závažných případech úplné absence péče nebo bezprostředního ohrožení
dítěte.
