Počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v Česku klesá. Ještě v roce 2008 jich bylo 1,57 milionu, loni už to bylo "jen" 1,44 milionu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Podíl lidí ohrožených chudobou na celkové populaci tak v Česku klesl z 15,3 procenta na 14 procent. V porovnání s dalšími státy Evropské unie to byl nejlepší výsledek.
Hranice chudoby přitom v Česku podle Eurostatu mezi roky 2008 až 2015 vzrostla. U člověka, který žije sám, činila v roce 2008 101 083 korun, loni to bylo už 122 637 Kč. U čtyřčlenné rodiny se zvýšila z 212 275 korun na 257 537 korun ročně. To znamená, že tyto domácnosti disponovaly nižší částkou. Hranice se přitom vypočítává na základě ročních příjmů všech domácností v zemi.
V Evropské unii loni žilo v ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením celkem 119 milionů osob, tvořili 23,7 procenta celé populace. Poté, co tento podíl v letech 2009 až 2012 postupně rostl, nyní už několik let klesá. "Stále ale zůstává vyšší než v roce 2009 (23,3 procenta)," konstatovali evropští statistici.
Nejhůře na tom jsou v boji s chudobou balkánské státy. V Bulharsku byl loni podíl chudých 41,3 procenta, v Rumunsku 37,3 procenta a v Řecku 35,7 procenta. Naopak nejlépe na tom bylo hned po České republice Švédsko s podílem 16 procent. Za ním následovaly Nizozemsko a Finsko (po 16,8 procenta).
"Počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením rostl mezi roky 2008 až 2015 v patnácti členských státech," konstatoval Eurostat. Největší nárůst byl zaznamenán v Řecku, z 28,1 procenta na 35,7 procenta, tedy o 7,6 procentního bodu. Druhý nejvyšší nárůst byl na Kypru, z 23,3 procenta na 28,9 procenta a třetí ve Španělsku, z 23,8 procenta na 28,6 procenta. Naopak největší pokles byl v Polsku, z 30,5 procenta na 23,4 procenta, a v Rumunsku. Tam se podíl chudých osob na celkové populaci snížil ze 44,2 procenta na 37,3 procenta.
