Katolická charita
Církev chce dávat stovky milionů z restitucí do sociálního bydlení

Desítky až stovky milionů korun ročně plánuje katolická církev investovat do sociálního bydlení, pokud pro vznik takové instituce vláda připraví zákon. Uvedl to generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub. Investice do sociálního bydlení by podle něj měly být jednou z možností, jak využívat finanční náhrady v rámci církevních restitucí. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) sdělil, že tento krok vítá, a požádal ministerstvo práce o zapojení církví do přípravy zákona o sociálním bydlení. Podle plánů vlády by měl platit od roku 2017.

"Výše investic záleží na legislativním rámci, který bude dán. Chceme být proto součástí legislativního procesu, abychom mohli ovlivňovat jeho podobu," doplnil Holub. Podpora sociálního bydlení se slučuje se záměry investic, které církev deklarovala, tedy musejí mít etický rozměr a dlouhodobý charakter.

Předseda ČBK kardinál Dominik Duka podepsal dopis premiéru Sobotkovi, ve kterém ho požádal o zapojení zástupců ČBK do přípravy zákona. Sobotka uvedl, že investice do sociálního bydlení by byly v souladu s návrhem ČSSD, aby církve věnovaly část výnosů z restitucí na veřejně prospěšné účely. "Požádal jsem ministryni (práce a sociálních věcí) Michaelu Marksovou Tominovou, aby zapojila církve do konzultačního procesu v rámci tvorby zákona o sociálním bydlení," uvedl premiér. "Právě urychlení přípravy tohoto zákona je jednou z priorit vlády pro rok 2015," doplnil.

"Ztrátou bydlení a chudobou je v ČR ohroženo až sto tisíc lidí, zadluženost rodin přesahuje bilion korun a odhaduje se, že lidí bez domova je čtyřicet tisíc," řekl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Katolická Charita se podle něj o sociálně slabé začala starat záhy po roce 1989, zřídila stovku zařízení od nocleháren, azylových domů po právní poradny. "V posledních letech na Západě běžný trend sociálního bydlení ale chybí, protože tu pro něj není legislativa," řekl.

Charita ČR se inspirovala u zahraničních institucí a ráda by zprostředkovávala kontakt mezi lidmi a vlastníky bytů, kteří by sociální bydlení mohli poskytovat. Na rozdíl od zahraničí ale charita získává byty spíše od soukromníků než od obcí. "Staráme se přibližně o osm tisíc klientů ohrožených ztrátou bydlení. Zákon ale musí definovat, co je to sociální bydlení, jakých skupin se to týká, jaká bude podpora těch, kdo budou sociální bydlení poskytovat. Zákon musí deklarovat, že jde o sociální službu," uvedl Curylo.

V současné době je sice možné využívat služeb azylového domu, neexistují ale pro celé rodiny, takže když se rodina dostane do finanční tísně, jde matka s dětmi do jednoho a muž do jiného. V krizi je ale potřeba i to, aby rodina zůstala spolu, nastartovala nový život, my je chceme dva tři roky doprovázet, pomáhat jim řešit exekuce, i třeba ztrátu partnera, vypočítává ředitel charity. Program sociálního bydlení by měl být zajímavý i pro vlastníky domů třeba ve vyloučených lokalitách. Nezisková organizace jim garantuje, že nepřijdou o nájem. V zahraničí funguje třeba model, kdy stát majitelům bytů, kteří je poskytnou pro sociální bydlení, doplácí částku do tržního nájmu.

"U obcí je to horší, ty nemají motivace, chtějí mít klid," říká. Pokud se někde obyvatelé bojí příchozích sociálně slabých skupin, je možné sociální bydlení řešit novou výstavbou, která by mohla sloužit i třeba pro mladé rodiny; počítá se, že v takových bytech lidé nebydlí dlouhodobě, ale právě třeba zmíněné dva tři roky.