Spor o katedrálu svatého Víta a přilehlé nemovitosti na Pražském hradě se opět rozhořel u Obvodního soudu pro Prahu 1. Církev nyní hájí své nároky na vlastnictví s tím, že stát zakamufloval v roce 1954 vyvlastnění svatovítské katedrály zavedením státní správy. Podle zástupců strany státu však dokumenty nemají právní závaznost. Do soudních jednání se chce také osobně vložit kardinál Vlk.
Právní zástupce Metropolitní kapituly Petr Zderčík ve čtvrtek u soudu předložil jako nový důkaz dokumenty, které se našly ve státním archivu mezi materiály byra Ústředního výboru Komunistické strany Československa s označením přísně tajné. Jde o informaci vypracovanou v roce 1954 pro vládu, která se problematikou církevních objektů na Pražském hradě zabývala. Podle právníka šlo při zavedení státní správy o "podfuk". "Je nesporné, že vlastníkem katedrály byla církev, a uznával to dokonce režim ve své největší síle," dodal k nově předloženému materiálu Zderčík s tím, že jej předkládá proto, že se změnila procesní situace.
Stát: Dokument má jen historickou hodnotu
Proti tomu se však ohradila obhajoba, podle níž jde pouze o politický, a nikoli právně závazný dokument. "Je to snaha mediálně a politicky působit, dokument nemá právní opodstanění," řekla Milada Šípková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových s tím, že zpráva z roku 1954 pouze dokumentuje situaci tehdejší doby. "Takhle bychom se mohli dostávat čím dál houběji do historie a přisuzovat majetek na základě dokumentů ze sedmnáctého století," dodala. Právnička proto trvá na tom, že majetkové křivdy nemůže napravit soud, nýbrž pouze zákonodárce. Církev totiž na stát podala určovací, nikoliv restituční žalobu. Žalobu podle restitučních zákonů však ani podat nemohla, neboť to může učinit pouze fyzická osoba.
Právní zástupce Svatovítské kapituly také poukázal na stanovisko některých ústavních soudců, podle něhož vládní nařízení odporovalo i tehdejší ústavě a stát se na jeho základě nemohl stát vlastníkem nemovitostí. Advokátka Šípková ale řekla, že jde pouze o menšinový názor, který plénum soudu přehlasovalo.
Kapitula: Církev nikdy vlastníkem být nepřestala
Nařízením z roku 1954 vláda rozhodla, že se správcem nemovitostí na Pražské hradě stává stát. Tento právní akt bývá vnímán tak, že se stát stal zároveň i vlastníkem. I podle zrušeného rozsudku tehdy měla vláda převod vlastnických práv na stát skutečně v úmyslu.
Převod vlastnictví měla zaručit formulace: "Pražský hrad jako sídlo prezidenta náleží všemu československému lidu." Zároveň ale obvodní a městský soud dospěly k závěru, že takováto věta nemůže mít za následek změnu vlastníka a že církev tak nikdy vlastníkem být nepřestala.
Právní zástupkyně ÚZSVM ale opakovaně poukazovala na usnesení Ústavního soudu z roku 1999, podle něhož je vládní nařízení platná právní norma, která je součástí českého právního řádu. Tuto normu podle ní dosud nikdo nezrušil. Namítala také, že na základě vládního nařízení učinil civilní soud zápis do pozemkových knih, kde jako vlastníka zapsal stát.
Nejvyšší soud: Chrám církvi nepatří
Spor o vlastnictví katedrály svatého Víta trvá asi čtrnáct let. Obvodní soud pro Prahu 1 už dvakrát přiřkl památku církvi. První, nepravomocný rozsudek zrušil odvolací pražský městský soud. Napodruhé odvolací soud verdikt potvrdil. Kvůli dovolání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových však pravomocný rozsudek koncem ledna zrušil Nejvyšší soud.
Rozhodnutí městského soudu ve prospěch církve kritizoval Nejvyšší soud za to, že uznal platnost vládního nařízení, jímž vláda prohlásila Pražský hrad za historickou památku náležející všemu československému lidu, zároveň ale popřel její účinky kvůli právní nejednoznačnosti. "Předmětné nemovitosti včetně Chrámu svatého Víta byly uvedenou právní normou nezpochybnitelně převedeny na stát a soudy nemohou popírat faktický i právní účinek takové právní normy," uvádí se v odůvodnění Nejvyššího soudu.
Jednání se chce účastnit kardinál Vlk
Spor mezi státem a církví zatím odročila soudkyně na neurčito, protože kardinál Miloslav Vlk požádal prostřednictvím právníka o to, aby se mohl připojit k řízení jako vedlejší účastník. "Kardinál Vlk předsedá podle kanonického práva bohoslužbám v katedrále, chtěl by se proto jednání účastnit," vysvětlil Zderčík. Zástupkyně státu proti tomu podala námitku s tím, že kardinál měl možnost do sporu vstoupit již dříve, a tudíž jde o účelové prodlužování sporu. O připuštění vedlejšího účastníka do jednání musí tedy rozhodnout soud. Teprve po nabytí právní moci nařídí další jednání ve sporu o katedrálu. "Zatím nebyl důvod, aby se kardinál do procesu vkládal, protože doposud byl spor rozhodnut v jeho prospěch," komentoval po ukončení soudního jednání námitky zástupkyně Zderčík.
Momentálně majetek přešel včetně katedrály svatého Víta do rukou státu. Po dohodě s církví nyní spravují obě instituce chrám společně. Vnitřní zařízení, jeho užívání a provoz ve svatostánku bude ale ještě tématem dalšího jednání zástupců Kanceláře prezidenta republiky a katolické církve. Uskutečnit se má v pátek.
Foto: Karel Šanda, ČTK
